Nová data členů Mezinárodní koalice proti plýtvání potravinami, mezi něž patří největší cateringové a hotelové společnosti v Evropě, ukazují, že od roku 2019 se v evropském pohostinství a stravovacích službách snížil potravinový odpad o více než 20 %. Situace se prý nejvíce zlepšuje v podnikových jídelnách, které za poslední 3 roky dosáhly 35% snížení potravinového odpadu.
Během návštěvy partnerské organizace Tafel Deutschland jsme zavítali také do potravinové banky Berliner Tafel, která je nejstarší potravinovou bankou v Německu a která měsíčně zachrání okolo 66 tun jídla, které by se jinak vyhodilo.
“931 milionů tun – tolik potravin se ročně na celém světě vyhodí.” Těmito slovy zahájila Zuzana Hodková kulatý stůl s názvem Budoucnost potravin: zdravá a bez plýtvání, který v říjnu uspořádalo Tesco Česká republika.
Mnoho evropských zemí je se systémem darování hotových pokrmů mnohem dál, než jsme v Česku. Uspořádali jsme proto online diskuzi, kde jsme se bavili se zástupci organizací z Norska, Itálie a Portugalska o tom, jak u nich darování hotových pokrmů probíhá, a o způsobech, jakými překonat nejčastější překážky.
(For English scroll down)
V úterý 13. července v 19 hodin otevřeme téma darování hotových jídel v online diskuzi. Příklady toho, jak vypadá, když takové darování funguje, nám představí zástupci z Norska, Portugalska a Itálie. Diskuzi můžete živě sledovat na Facebooku nebo na platformě Zoom.
5,50 $ – tolik utratil William Reid za jídlo během dvou let. Jedl jen to, co našel v popelnici. Svou cestu shrnuje v dokumentu Trash Empire, který jsme na konci dubna promítali veřejnosti. Willa jsme přizvali k diskuzi o nadprodukci a darování jídla v USA, které se zúčastnila i Kate Urbank, odbornice na darování jídla v organizaci Food Rescue US.
Studie Food Waste Index Report 2021 nabízí aktuální pohled na plýtvání jídlem u spotřebitelů, ve stravovacích službách a v obchodech, kde se ročně vyhodí 931 milionů tun jídla. Protože čísel o plýtvání přibývá, pokusili jsme se je trochu vyjasnit.
Většině lidí se pohled na rybí odřezky hnusí. Produktová designérka Lucy Hughes však ve zbytcích z výrobní linky na zpracování ryb uviděla příležitost. Vytvořila z nich biologicky rozložitelný plast MarinaTex. Odpad z 1 tresky poslouží k výrobě 1 400 pytlíků, z materiálu chce britská designérka vyrábět třeba sáčky na pečivo.
Jakým způsobem a odkud se jídlo k lidem ve městech dostávalo v průběhu času? A kdo se stará, aby ho byl dostatek? Carolyn Steel, britská urbanistka, měla na začátku prosince v pražském Centru architektury a městského plánování zajímavou přednášku o jídle.
Finsko sice patří mezi 10 nejdražších evropských zemí, nyní si však jeho obyvatelé mohou dopřát jednu „šťastnou hodinu“ slev denně. Řetězec S-Market se v devíti stovkách svých supermarketů rozhodl řešit plýtvání potravinami hodinou, při které snižuje ceny až o 60 %.
