Jedním z příkladů je střední škola Mariebergsskolan ve městě Karlstad. Díky projektu švédské inovační agentury Vinnova tam studenti začínají den u takzvaného „energy baru“, kde si mohou dát například ovesnou kaši nebo ovocné a zeleninové smoothie připravené z přebytků ovoce a zeleniny darovaných místními supermarkety. Cílem projektu ale není jen nabídnout studentům zdravější jídlo. Švédové se snaží zároveň snižovat plýtvání potravinami a budovat lepší vztah dětí k jídlu samotnému.
Podle Guardianu se změnila i samotná podoba školní jídelny. Škola zapojila studenty do workshopů, během kterých říkali, co jim v prostoru chybí a proč se v jídelně často necítí dobře. Ukazuje se, že hluk, stres nebo nepříjemná atmosféra mohou ovlivňovat vztah studentů k jídlu i množství odpadu, které po obědě vzniká. Výsledkem workshopů je prostředí, které dnes víc připomíná kavárnu nebo restauraci než klasickou hlučnou školní jídelnu. Přibyly závěsy, různé typy sezení, klidnější zóny i prvky tlumící hluk.
Jedním z novějších švédských projektů je i iniciativa, která propojuje snižování potravinového odpadu s gamifikací a motivací samotných studentů. Školy například získaly příslib společné aktivity pro studenty v hodnotě jednoho milionu švédských korun (přibližně 2,3 milionu korun českých). Má to ale jednu podmínku: za každý kilogram vyhozeného jídla se částka postupně snižuje. Množství odpadu sledují digitální počítadla umístěná přímo ve školních jídelnách a studenti mohou výsledky sledovat online v reálném čase. Cílem je, aby děti samy viděly dopad svého chování a aktivně se zapojily do omezování plýtvání. Podle aktuálních dat se díky projektu podařilo snížit množství potravinového odpadu o 1,7 tuny oproti předchozímu roku.
Jakým přínosem je měření gastroodpadu v provozovnách nám ostatně ukazuje i naše zkušenost z projektu Zachraň oběd. Z praxe víme, že provozy, které začnou odpad systematicky sledovat, mnohem častěji přijímají konkrétní opatření ke snižování plýtvání. Jinými slovy: jakmile jídelna začne data podrobněji sledovat, začíná lépe chápat, kde problém vzniká.
Podle Guardianu je inspirativní i způsob, jakým ke změnám Švédové přistupují. Nečekají na jednu velkou reformu, ale testují drobné úpravy přímo v jednotlivých školách – od uspořádání jídelen přes práci s daty až po zapojení samotných studentů.
Inspiraci hledáme i v Česku, sledujte, co všechno se děje v rámci projektu Společně proti plýtvání ve školních jídelnách na našich sítích: Facebook a Instagram.
