Novelu zákona připravilo polské Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova. Do roku 2030 by se totiž měly podle nařízení Evropské unie snížit potravinové ztráty a plýtvání potravinami v EU na polovinu. Obchodníci se aktivně zapojují do iniciativ proti plýtvání potravinami a sami hledají cesty, jak využít co největší část potravin, aby jich co nejméně skončilo v odpadkovém koši. I tak to ale bohužel stále nestačí. Podle dat Evropské komise za rok 2020 polské obchody vyhodily více než 320 000 tun potravinového odpadu.
Cílem novely je kromě prevence a omezení plýtvání i posílit spolupráci mezi obchody a nevládními organizacemi, které se zabývají přerozdělováním jídla, které už se nemůže dále prodat. Mezi takové organizace patří i potravinové banky, jak je známe z Česka. Skrze ně se potraviny dostávají k lidem v nouzi, především seniorům, rodinám s dětmi, matkám samoživitelkám a lidem bez domova. Novela si tedy klade za cíl motivovat obchodníky k tomu, aby hledali cesty, jak neprodejné jídlo ještě dále zužitkovat namísto jeho vyhození, které se významně podílí na změně klimatu (ročně vznikne z odpadu 2800 tun emisí CO2 na jednoho polského obyvatele) a na dalších environmentálních problémech.
Vedle navýšení poplatku za plýtvání jídlem ze 100 zlotých na 500 zlotých na tunu odpadu stoupne i výše pokuty za nezaplacení tohoto poplatku. Zákon též redefinuje pojmy jako potravinový odpad a prodejce potravin. Prodejcem potravin se bude rozumět nejen řetězec obchodů, ale každý obchod o rozloze větší než 250 m2. Každá taková prodejna bude také nově muset mít uzavřenou smlouvu s organizací, která bude potraviny odebírat a dále distribuovat.
O cílech Evropské komise v oblasti plýtvání jídlem a potravinového odpadu jsme už dříve psali zde: Evropská komise navrhuje závazné cíle pro snížení plýtvání. Jaké jsou reakce? – Zachraň jídlo
