Data

Evropská komise navrhuje závazné cíle pro snížení plýtvání. Jaké jsou reakce?

Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské státy dosáhnout do roku 2030. Konkrétně od členských států požaduje, aby do konce roku 2030 přijaly nezbytná opatření ke snížení plýtvání potravinami o 10 % při zpracování a výrobě a o 30 % v maloobchodě a při spotřebě (restaurace, stravovací služby a domácnosti).

Kam s potravinovým odpadem ve městě? Do směsi ne

Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.

Množství potravinového odpadu se v evropských jídelnách snižuje

Nová data členů Mezinárodní koalice proti plýtvání potravinami, mezi něž patří největší cateringové a hotelové společnosti v Evropě, ukazují, že od roku 2019 se v evropském pohostinství a stravovacích službách snížil potravinový odpad o více než 20 %. Situace se prý nejvíce zlepšuje v podnikových jídelnách, které za poslední 3 roky dosáhly 35% snížení potravinového odpadu. 

Neplýtvat jídlem – jeden z kroků, jak udělat z Prahy cirkulární město

Praha představuje strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku. Jedním z 27 konkrétních cílů, kterých chce hlavní město dosáhnout, je i snížení plýtvání potravinami. Zaměří se jednak na prevenci a také na efektivní redistribucí přebytků. Další cíle se zaměřují například na materiálové toky ve stavebnictví a recyklaci vody. Od 2. do 16. listopadu může návrh připomínkovat veřejnost, přidejte se.

Pětinu černé popelnice zaplňuje jídlo, které se dalo sníst

Kolik potravin skutečně Češi vyhodí? Už nemusíme vycházet z evropských průměrů. Díky Mendelově univerzitě máme data o plýtvání přímo z 900 brněnských domácností. Sepsali jsme, jak takové šetření probíhá, co se v popelnicích dá najít a co dokáže spotřebitele ovlivnit k šetrnějšímu zacházení s potravinami.

Nejvíc se plýtvá na sídlištích

Až 33 kg potravinového odpadu vyhodí obyvatel brněnského sídliště za rok. Ukazují to výsledky prvních měření Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. První terénní data výzkumu, který ve světě nemá obdoby, by měla pomoct změnit myšlení lidí. O plýtvání potravinami mají totiž často zkreslené představy.

Přejít nahoru