My v Zachraň jídlo tyto cíle samozřejmě vítáme, ale zároveň vidíme jistá úskalí a slabá místa. A protože se toto téma začíná čím dál častěji skloňovat mezi novináři a odbornou veřejností, dali jsme dohromady tipy, jak to vidíme my.
Ale hezky popořádku. Jak konkrétně zní cíle?
Do roku 2030 by měly členské státy dosáhnout 10% snížení potravinového odpadu ve výrobě a zpracování a 30% snížení v maloobchodě, gastronomii a domácnostech. Pro Českou republiku to představuje významnou příležitost, ale zároveň výzvu, která vyžaduje systémové změny.
Kde je největší problém?
Zatímco máme v ČR řadu strategií, metodik a osvětových projektů, které formálně odpovídají požadavkům směrnice EU, chybí nám něco zásadního: spolehlivý systém měření. Bez kvalitních dat nemůžeme ani stanovit reálné cíle, ani ověřit, zda se nám daří je plnit.
Výzkumné projekty vedené ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí odhalily zásadní problémy dosavadních měření:
- Přímé měření v provozech bylo často odepřeno
- Dotazníky měly nízkou návratnost a malou informační hodnotu
- Chybí nám pokrytí všech klíčových sektorů
My sami jsme se v organizaci potýkali s měřením dat v několika svých projektech a víme, jak složité a nepřístupné získávání dat je.
Pět konkrétních kroků, které by pomohly mít data více “pod palcem”
1. Spustit 6-12 měsíční pilotní měření ve všech klíčových sektorech:
- Zpracování a výrobě
- Maloobchodě
- Gastronomii
- Domácnostech
Každý pilot by měl mít jasně definovaný protokol pro vážení a třídění odpadu podle destinace (ztráta, darování, krmivo, kompost). Inspirovat se můžeme úspěšnými piloty v Nizozemsku, Velké Británii nebo Dánsku. (Food Safety)
2. Založit národní monitoring potravinového odpadu
Podle vzoru nizozemského „NL Monitor“ potřebujeme zavést celostátní systém sledování potravinového odpadu – podobně jako v Nizozemsku. Každý rok by měla vzniknout přehledná zpráva s veřejně dostupnými údaji, aby se dalo porovnat, jak si jednotlivé sektory vedou, a aby bylo možné tato data využít pro další výzkum a zlepšování opatření. (WUR)
3. Zapojit nezávislé instituce
Univerzity a výzkumné ústavy by měly hrát klíčovou roli v metodologii, školení a auditu dat. Mižeme se inspirovat v Nizozemí: Wageningen University & Research a v jejich spolupráce s experty. (WUR)
4. Stanovit jasné metriky a kvalitu dat
Potřebujeme definovat periodu sběru, velikost vzorku, formát reportingu a kvalitu odhadů podle doporučení EU.
5. Zajistit financování a legislativní podporu
Byly by dobré krátkodobé granty na zavedení vážení a IT systémů pro sběr dat, plus povinnost hlásit podle standardů. Zpočátku ideálně bez sankcí. Nejprve společně hledat cesty a validovat data.
Inspirace ze zahraničí: Co funguje?
V několika zemích EU jsou už dál a je tak škoda nevyužít jejich získané znalosti.
Nizozemsko má každoroční národní monitor, metodiku a sektorová měření; Wageningen Food & Biobased Research má nástroje a metodiky pro kvantifikaci a benchmark. To funguje jako jasný národní reporting a benchmarking. (Food Safety) „NL Monitor Food Waste“ a Wageningen Research.
Dánsko: rozsáhlé sektorové studie (hotely, restaurace, instituce) a dlouhodobé kampaně/NGO aktivity (Stop Spild Af Mad) — kombinace občanské iniciativy a systematického sběru dat v sektoru služeb.
Irsko (EPA): Irish EPA explicitně říká, že „robustní a konzistentní měření je prvním krokem“ a poskytuje protokoly a nástroje pro průmysl (Food Waste Protocol for Manufacturing Sector). To je příklad, kde národní agentura poskytuje šablony pro podniky. (epa.ie)
Co by pomohlo ke snížení potravinového odpadu v domácnostech?
Pojďme zavést celostátní osvětové kampaně, které jasně a pozitivně vysvětlí, že není zapotřebí dělat velké změny k tomu, aby do koše letělo méně jídla. Dobrá zpráva je, že máme na čem stavět. Existuje tu povědomí o problematice, projekty i materiály. Ale oproti zemím jako Nizozemsko, Dánsko nebo Maďarsko nám chybí ucelený celonárodní komunikační program s jasným brandingem a opakovanými kampaněmi.
Jak vypadá úspěšná kampaň?
Austrálie – „The Great Unwaste“ The Great Unwaste+2End Food Waste Australia+2
- Jednoduchá, akční hesla: „Pack it. Stack it. Chill it.“, „First in, first out“
- Partner Hub pro místní vlády a komunitní organizace
- Konkrétní nástroje jako „Use-It-Up Tape“ – samolepky pro označení potravin, které je třeba rychle spotřebovat
- Výsledek: V pilotních lokalitách se podařilo snížit potravinový odpad až o 30-40%
- https://lga.wastesorted.wa.gov.au/the-great-unwaste?utm_source=chatgpt.com
Nizozemsko – „United Against Food Waste“ Food Tank+1
- Národní kampaň s jasnými videi a nálepkami pro domácnosti
- Systematický přístup se zapojením všech relevantních institucí
- My v organizaci Zachraň jídlo jsme každopádně připraveni pomoci s naplněním těchto cílů s naší dosavadní expertízou ať už z měření nebo komunikace na vícero cílových skupin.
