Kam s potravinovým odpadem ve městě? Do směsi ne

Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a o nic přece nejde. Jsem to já v době, ještě než jsem se začala zajímat o problematiku plýtvání jídlem. Podle Institutu evaluací a sociálních analýz INESAN takový názor není ojedinělý. Na základě dotazování reprezentativního vzorku populace zjistili, že 74 % respondentů souhlasí s tvrzením, že potravinový odpad není problém, protože je biologicky rozložitelný. V praxi je to ale složitější.

Co se děje se zbytky potravin, které vyhodíme do koše a poté do směsného komunálního odpadu? Obvykle putují na skládku nebo do spalovny a obojí představuje problém. Organické látky se na skládce nemohou rozložit, protože jsou zasypané jiným materiálem a jsou bez přístupu vzduchu. Ze zbytků potravin se místo toho uvolňuje metan, což je skleníkový plyn dvacetkrát silnější než je oxid uhličitý, který negativně přispívá ke změně klimatu. Pokud odpad putuje do spalovny, nejen že se nevyužije potenciál organické hmoty, která se mohla přeměnit v půdu, ale spalovně to způsobí problémy. Kvůli vysokému obsahu vody zpomalují zbytky potravin hoření.

Ze zbytků potravin se místo toho uvolňuje metan, což je skleníkový plyn dvacetkrát silnější než je oxid uhličitý, který negativně přispívá ke změně klimatu.

Pro mnohé je překvapující, kolik procent potravinového odpadu tvoří obsah černé popelnice. Podle výzkumu Mendelovy univerzity v Brně, který zkoumal odpad 900 brněnských domácností, je celkové množství potravin a jejich zbytků v černých popelnicích kolem 30 %. Institut cirkulární ekonomiky, který dělá odpadové analýzy v organizacích a městech, uvádí 20 – 40 % celkového objemu odpadu. Podle informací Magistrátu hl. města Prahy se jedná o 30 až 40 %. A to není málo.

Třídit potravinový odpad bude nutnost

Zákon o odpadech platný od 1. ledna 2021 obcím stanovuje cíle spojené s dosažením míry třídění komunálních odpadů. Cílem je zajistit, aby se z celkového množství odpadu recyklovalo 55 % objemu v roce 2025 a 65 % objemu v roce 2035. V současné době se v Praze třídí něco kolem 30 % odpadu (především papír, plasty, sklo, olej a textil) a bez odklonění potravinového odpadu z černých popelnic těchto cílů půjde dosáhnout jen těžko.

Hlavní město Praha proto podniká kroky k tomu, aby se organická hmota začala separovat. Nejprve v roce 2019 spustilo pilotní projekt svozu gastroodpadu z vybraných bytových domů v Praze 5, 6 a 7, kam mohli lidé házet jak zbytky ovoce a zeleniny, tak i masa, sýrů nebo dalších mléčných produktů. Obsah těchto popelnic se svážel do bioplynové stanice, ale protože 80 % nádob tvořily rostlinné zbytky, nebylo to pro bioplynku energeticky výhodné. Magistrát proto přistoupil k tomu, že vlastníkům nemovitostí v Praze nabízí od ledna 2022 bezplatné přistavení hnědé biopopelnice na rostlinné zbytky, které se kompostují, a spustil web bioodpad.praha.eu.

Kromě toho se Magistrát hlavního města Prahy soustředí i na sběr gastroodpadu ze školních jídelen a z gastropodniků. Zatímco školní zařízení zřizované hlavním městem, nebo jeho městskou částí může mít svoz gastroodpadu zdarma, soukromé subjekty (hotely, restaurace, kavárny, jídelny) mají povinnost zařídit si svoz za poplatek. Do svozu se zapojilo už 363 mateřských, základních a středních škol a další se mohou přihlásit na webu gastro.praha.eu. Měsíčně svozová auta ze škol odvezou okolo 185 tun gastroodpadu. Soudky se vozí do bioplynových stanic v Mladé Boleslavi nebo v Přibyšicích u Neveklova a náklady za svoz i využití odpadu nese město. Do budoucna by Praha ráda vybudovala svou vlastní bioplynku, která z odpadu vytváří elektrickou energii a hnojivo na pole. (Víc o fungování bioplynek zde).

Co s ním? Odpověď hledají experti

Do hledání co nejlepšího řešení pro občany i obce se letos pustili členové Českého cirkulárního hotspotu pod Institutem cirkulární ekonomiky, mezi nimiž je i Zachraň jídlo. Pracovní skupina Kuchyňské bioodpady se věnuje tomu, co s potravinovým odpadem z domácností, a identifikovala současné bariéry: nedostatek či nedostupnost kompostáren a bioplynek, což prodražuje logistiku, nedostatečný prostor pro hnědé nádoby ve městě, legislativu a obavy obyvatel ze zápachu a škůdců. Výstupem skupiny budou společné kroky ke zlepšení současného stavu.

Jak je vidět, nakládání se zbytky z kuchyně ve městech není jednoduché. Proto je potřeba mít na paměti otřepanou frázi, že nejlepší potravinový odpad je ten, který vůbec nevznikne.

Další články

Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Nová vyhláška Ministerstva zemědělství č. 121/2023 Sb. přináší pro náš projekt Zachraň oběd důležitý průlom v boji proti plýtvání potravinami.
Přinášíme ověřená data o plýtvání klíčovým subjektům, navrhujeme konkrétní opatření vedoucí k odpovědnému nakládání s jídlem, motivujeme ke změně a
Přejít nahoru