Eliminace potravinového odpadu v obchodních řetězcích: Co dělají čeští supermarketoví giganti pro udržitelnost?

Oslovili jsme největší obchodní řetězce působící v Česku a všem položili stejné otázky, které se týkaly množství jejich potravinového odpadu. Jak to dopadlo?

Plýtváním potravinami v obchodních řetězcích se zabýváme dlouhodobě. Výsledkem našich snah byla novela zákona z roku 2018, která supermarketům nařizuje nabídnout neprodané potraviny potravinovým bankám. I tak stále platí, že vyhazování potravin v obchodech můžeme silně ovlivnit hlavně my, zákazníci. Pravděpodobně i právě díky tlaku veřejnosti v poslední době zaznamenáváme zvýšenou snahu o omezení plýtvání i ze strany supermarketů. K tématu doposud neexistovala shrnující data, která by tyto snahy zasadila do kontextu. Na základě Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu FSV UK & CIRA Advisory víme, že supermarkety, které jsou na tom s hodnocením environmentální udržitelnosti (a tím i úrovni plýtvání) nejlépe, nekomunikují své aktivity dostatečně, respektive je komunikují méně aktivně než firmy, které nepodnikají tolik aktivit směrem k udržitelnosti.

Rozhodli jsme se proto situaci zmapovat. Oslovili jsme největší obchodní řetězce operující v Česku a všem položili stejné otázky. Cílem bylo zjistit poměr objemu nabídky a porovnat ho s objemem prodaných a darovaných potravin a položek, které skončily v koši. Odpovědi jsme obdrželi od řetězců Albert, Lidl, Penny, Kaufland a Tesco. Oslovili jsme i řetězec Billa a Globus, od kterých jsme odpovědi neobdrželi.

Bohužel se nám nepodařilo jednoznačně určit, který z potravinových řetězců je v eliminaci plýtvání potravinami nejúspěšnější. Ne všechny supermarkety nám poskytly jasné odpovědi na naše otázky. Jediným řetězcem, který nám poskytl kompletní data, bylo Tesco. Porovnávat tak můžeme pouze údaje o tom, jaké kroky podnikají ke snížení plýtvání, nikoli však údaje o jejich úspěšnosti. Dobrou zprávou však je, že u každého z nich takové kroky evidujeme.

Jak se supermarkety snaží eliminovat potravinový odpad?

Podle našich zjištění se všechny řetězce, které nám odpověděly, snaží minimalizovat plýtvání potravinami a zavádějí konkrétní kroky k tomuto cíli. Mezi nejčastější opatření patří například snižování objemu objednaných potravin, zlepšování predikce poptávky a efektivnější využívání zbytkových potravin. Dále se u jednotlivých řetězců kroky liší – od zlevňování potravin s blížícím se datem spotřeby, edukativním kampaním a veřejným akcím až po spolupráce se zoologickými zahradami a myslivnami.

Nejpřesnější data nám poskytl řetězec Tesco, který je průkopníkem udržitelnosti i na základě jednotlivých aktivit. Jako jediný vyvíjí tlak nejen na své interní aktivity, ale i na dodavatele, se kterými spolupracují na snížení potravinového odpadu. Zároveň začali přecházet k dodavatelům, kteří jsou ochotni svůj potravinový odpad reportovat. To je jednoznačně krok správným směrem a je nutný pro pozitivní vývoj v celém distribučním řetězci. Také zrušili akce 1+1, které mohou být lákadlem pro nákup většího množství, než je zákazník schopen včas zkonzumovat, a tím omezili tlak vedoucí k možnému impulzivnímu nákupu. Zajímavým projektem je využívání potravin, které nesplňují estetické standardy, ale na kvalitě jim neschází. Tesco, společně s pekárnou La Lorraine, našli způsob, jak zužitkovat kaiserky, které kvůli estetickým nedostatkům končí v koši. Ty v současnosti předělávají na tzv. pizza bulky, které putují na prodejní pulty místo do košů. S podobným projektem začal i Albert, který takto začal využívat nevzhledné banány, ze kterých přímo v jedné ze svých prodejen pečou banánové chlebíčky.

Prodejny začaly svým zákazníkům nabízet ovoce a zeleninu s drobnými nedostatky za nižší cenu a navazují tak na naši výzvu Jsem připraven. U Tesca je to “Perfectly Imperfect“ u Lidlu, Penny a Albertu je to prodej bedýnek či pytlíků s takovým zbožím za výhodnou cenu.

U řetězců Kaufland a Lidl je na místě ocenit aktivity v oblasti edukace zákazníků a zvyšování povědomí o problematice. Zatímco Kaufland ve spolupráci s námi spustil velkou edukativní kampaň Nekrm koš, Lidl se zaměřuje na osvětu skrze sociální sítě. Problematiku plýtvání jídlem Lidl otevřel i na loňském F.O.O.D. pikniku a přizvali nás k organizaci několika záchranářských workshopů pro jeho návštěvníky.

Povinnost reportovat data

Povinnost zveřejňovat data o plýtvání v Česku supermarkety nemají, proto jsme odkázáni jen na údaje, které nám dobrovolně poskytnou. Není tomu ale všude tak. Například supermarkety ve Finsku mají povinnost tato data evidovat a zveřejňovat. Veříme, že v budoucnu bude i u nás přístup k relevantním datům jednodušší. Prozatím můžeme alespoň potvrdit, že eliminace plýtvání potravinami je na vzestupu.

Fotografie: Albert, Lidl, Kaufland, Penny, Tesco

Další články

Aplikace Zachraň oběd je na světě. Po dobu několika měsíců jsme na jejím vývoji spolupracovali s firmou Etnetera Flow. Proč
Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Přejít nahoru