Až 33 kg potravinového odpadu vyhodí obyvatel brněnského sídliště za rok. Ukazují to výsledky prvních měření Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. První terénní data výzkumu, který ve světě nemá obdoby, by měla pomoct změnit myšlení lidí. O plýtvání potravinami mají totiž často zkreslené představy.
Logistika, přeprava, dozrávání a balení ovoce i zeleniny – to všechno nás zajímá, když vyrážíme do jednoho ze skladů společnosti Hortim, která se od roku 1993 dovozem potravin zabývá. U areálu nás vítá pan Klásek, který ve firmě už 16 let řeší sponzoring a podporu charit, nemocnic či zoo, kterým Hortim daruje ovoce a zeleninu.
Ti méně šťastní z nás už to možná zažili: delší pobyt v nemocnici, kdy jsme odkázáni na pomoc personálu a na přísun nemocniční stravy. Pokud jste strávili nějaký čas v nemocnici, možná jste si během toho všimli i poměrně velkého plýtvání potravinami, ke kterému v nemocnicích dochází.
Každý rok se ve Velké Británii vylije více než 50 milionů litrů mléka kvůli datům na etiketě. Laboratorní testy přitom ukázaly, že ještě zhruba 7 dní po datu spotřeby si na mléku můžeme s klidným svědomím pochutnat. To jsou čísla, kterými se britská skupina Feedback od letošního února snaží v rámci kampaně „Milking it“ přesvědčit firmy, aby přehodnotily zásady v označování dat a plýtvání mlékem snížily.
Tři tuny potravinového odpadu. Tak velké množství vyhozeného jídla prošlo na podzim 2018 rukama výzkumníků v rámci projektu RedPot. Cílem měření, které probíhalo na 12 pobočkách 3 řetězců závodních jídelen a rychlého občerstvení bylo zjistit, kolik potravinového odpadu a ztrát provozy vyprodukují, jaký druh potravin se vyhazuje nejvíce a z jakého důvodu.
Snědli byste půl roku prošlý jogurt? To je otázka, kterou si možná položíte po přečtení dnešního článku o americkém obchodníkovi s potravinami a jeho celoročním experimentu, během něhož se rozhodl jíst potraviny „oficiálně“ patřící do koše. A co se mu stalo?
Scházíme po schodech k podzemnímu bunkru, otevíráme těžké dveře a najednou se ocitáme na aquaponické farmě, kde k pěstování zeleniny nepotřebují hlínu, denní světlo ani kvanta vody. V nymburském podzemí se na 125 m2 nachází budoucnost ekologického pěstování, která oproti tradičnímu zemědělství ušetří až 98 % vody. My se dnes od zdejšího Specialisty pro aquaponii Bohuslava Škody dozvíme, jak systém funguje.
Průzkum trhu v osmi zemích EU odhalil, že i jeden typ produktu, například čerstvý džus, může nést jak datum „spotřebujte do“, tak datum „minimální trvanlivost“. Zkoumali jsme, jak je to u nás.
Nazdobit stromeček, zabalit dárky, přes oběd se nacpat houbovým kubou a hlavně to vydržet do večerní hostiny s řízkem a bramborovým salátem – máte to taky tak? Vánoce a konec roku jsou pro náš žaludek náročné. Možná právě teď je ideální čas zamyslet se, kolik toho jídlo, které sníte, způsobí nejen vašemu tělu, ale i planetě. Seznamte se s kalkulačkou nutriční stopy, která vám to poodhalí.
Přijíždíme na exkurzi do bioplynové stanice v Přibyšicích u Neveklova a trochu poprchává. Když vystoupíme z auta, praští nás do nosu specifický zápach – ano, jsme tu správně. Na tomhle místě končí naše nesnědené jídlo z restaurací i neprodané produkty ze supermarketů a vzniká z něj elektrická energie. Přijeli jsme, abychom na vlastní oči viděli, jak funguje největší komunální bioplynová stanice tohoto typu u nás.
