Ve vyplýtvaném jídle se ročně utopí přes bilion dolarů. S takovou ztrátou by se dalo čekat, že se do výzkumu inovativních technologií peníze jenom pohrnou. Bohužel, není tomu tak. V roce 2015 činila investice do startupů, které se zabývají plýtváním, 93 milionů dolarů a v první půlce roku 2016 to bylo 29 milionů. Nicméně, firmy, co se snaží plýtvání zastavit, navzdory tomu vznikají a rostou.
Dobré nápady se v Česku šíří rychle, zvlášť pokud jde o pivo. Když se v Jihočeské univerzitě dozvěděli, že v Anglii vaří pivo Toast Ale z přebytečného chleba, chtěli to také vyzkoušet. A výsledek stojí za to. Speciální várku světlého ležáku z tvrdého chleba budete moci exkluzivně ochutnat na naší akci Disco salát ve středu 5. září.
Tipněte si, kolik procent oblečení se dnes vyrábí z přírodních vláken. Sedmdesát? Padesát? Ne. Celé dvě třetiny světové produkce oblečení se vyrábějí z umělých vláken, jen jedna třetina z vláken rostlinných. Isaac Nichelson, designér a veterán na poli udržitelné módy, to ale odmítá nechat jen tak.
Plýtvání jídlem je téma, kterým se v Dánsku nezabývají jen neziskovky a angažovaní městští mileniálové, ale je součástí státní politiky. Vláda před dvěma lety oznámila, že sníží dánské plýtvání jídlem o čtvrtinu do roku 2023 a stala se tak v tomhle ohledu evropským tahounem. V Kodani, kde přes půl roku s rodinou žijeme, se supermarkety dušují, že sníží plýtvání o třetinu do několika let. Jak konkrétně bojují Dánové proti vyhazování?
Do roku 2030 se státy pod hlavičkou OSN zavázaly snížit plýtvání potravinami o 50 %. Abychom toho opravdu dosáhli, musí lidé začít tento ambiciózní cíl plnit. Neznamená to ale pro všechny to samé. Věděli jste, že v různých oblastech světa se plýtvá jinak?
Společnost Tine, která patří k norským mlékárenským gigantům, představila v lednu letošního roku nepatrnou, ale zásadní změnu na etiketách svých produktů. Přečtěte si, jak málo stačí k tomu, aby se omezilo plýtvání.
Saimona Skurichina začalo zbytečné vyhazování jídla pálit před čtyřmi lety, když pracoval jako kuchař. Přebytečné jídlo z restaurace nabízel přátelům, nebylo to ale příliš efektivní. Na jaře 2016 proto stál u založení spolku Foodsharing Copenhagen, který z obchodů vyzvedává zeleninu, ovoce a pečivo určené k vyhození a rozdává je veřejnosti. Za dva roky rozdali na 150 tun potravin.
Sérií fotek s názvem One Third chce rakouský fotograf Klaus Pichler ukázat největší problém vyspělého světa – plýtvání potravinami. Název Jedna třetina odkazuje na konkrétní procento potravin, které se na světě vyhodí. Pichler představuje produkty zemědělského a potravinářského průmyslu v různých fázích rozkladu, do kterých nechal čerstvě zakoupené jídlo provokativně zkazit.
Tři Michelinské hvězdy ani umístění mezi top 5 restauracemi světa mu nestačí. Uznávaný italský šéfkuchař Massimo Bottura se ještě rozhodl popularizovat problematiku potravinového odpadu. Přeměňuje zbytky potravin na nové pokrmy a jeho aktivity se těší stále větší oblibě. Bottura založil sdružení Food for Soul, vymyslel koncept komunitních kuchyní a napsal také knihu Chléb nad zlato.
V Evropské unii každoročně vyhodíme téměř 88 milionů tun potravin v celkové hodnotě 143 miliard eur. Poslanci Evropského parlamentu si uvědomují vážnost tohoto problému a minulou středu rozhodli, že bychom do roku 2030 měli snížit toto množství na polovinu. Jednotlivé členské státy sice nemají povinnost tento ambiciózní závazek přijmout, povinně ale musí začít měřit množství potravinového odpadu u spotřebitelů a obchodníků.
