Nejenom v Norsku ztotožňují lidé označení „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“. Zatímco produkt s prošlou minimální lhůtou trvanlivosti je jedlý (jen už není zaručena nejvyšší jakost), produkt s prošlou lhůtou spotřeby je neprodejný a může být zdraví nebezpečný.
V angličtině se minimální trvanlivost řekne „best before“ a společnost Tine k tomuto označení přidala malý dovětek „but not bad after“. Zákazníky tím navádí k tomu, aby jídlo sami otestovali a zamysleli se nad tím, jestli skutečně po prošlém datu minimální trvanlivosti musí letět do koše.
Tine tak kráčí ve stopách některých svých konkurentů, jako jsou mléčné výrobky Q-Meieriene nebo distributor vajec Prior, kteří již toto označení používají.
„Boj proti plýtvání jídlem je velká společenská výzva a hospodárnější zacházení s jídlem je v zájmu celého Norska. Je dobře, že ohledně správného značení výrobků táhneme za jeden provaz,“
dodal výkonný ředitel společnosti, která míní, že téměř každý třetí Nor někdy vyhodil mléko s prošlým datem minimální trvanlivosti, aniž by zkontroloval, zda je opravdu zkažené.
Díky společnému úsilí velkých potravinářských společností tak budou nové etikety pomáhat spotřebitelům celé řady produktů, jako jsou například:
- vejce
- mléko a krabičkové školní mléko
- smetana, zakysaná smetana
- jogurty
- ovocné šťávy
Zdroj: The Daily Meal
Foto: Flickr, Pixabay
Článek vznikl v rámci projektu Mluvme o plýtvání potravinami.
