Revoluce v restauracích
Nejčastější příčinou plýtvání je neefektivní plánování, a to nejen v domácnostech, ale i v podnicích. Winnow Systems se tak zaměřilo na restaurace a na to, jak jim pomoci monitorovat, kolik jídla vyhazují. Systém každý den ukazuje kuchařům, kolik jídla vyplýtvají a kde. Současně jim pomáhá sledovat, jak se daří plýtvání snižovat. LeanPath ke stejnému účelu vynalezla chytré měřiče, které pomáhají personálu zvážit, kolik surovin se vyhazuje a v MintScraps vyvinuli s obdobným záměrem cloudovou aplikaci.
Jinou cestou se vydaly Gebni a Yume. Gebni je dovážková služba, jejíž ceny se mění podle poptávky, a Yume zase umožňuje prodejcům nabídnout přebytečné jídlo se slevou. Podobný princip používá i Copia, která propojuje obchodníky se školami, azylovými domy, dětskými domovy a dalšími neziskovými organizacemi.
Převážení ryb bez ledu?
Přeprava čerstvých potravin je velmi riziková a v logistických systémech dochází k obrovskému plýtvání. Firma BluWrap využívá vodíkové články ke snížení množství kyslíku v přepravních boxech. Právě kyslík je klíčovou složkou oxidace a bakterie tak vytvářejí ochrannou atmosféru třeba pro maso. Pro přepravce to znamená méně ledu, pro nás to znamená třeba čerstvé, nemražené ryby, distribuované přes půlku světa. Box můžete vidět na následujícím obrázku.
V Edipeel využili k prodloužení trvanlivosti neviditelnou ochrannou vrstvu, kterou přirozeně obsahuje každý kus zeleniny a ovoce. Tuto přírodní vrstvu, která udržuje v potravině vodu a zabraňuje vysychání i hnilobě, několikrát zesílili. Oxidace i narušení mikroby jsou tak ztíženy a ovoce a zelenina vydrží mnohem déle čerstvé. To může být výhoda především u dovážení exotických plodin, a navíc nejde o žádnou „chemii“, ale přírodní řešení.
Zbytky jídla tu ale pořád jsou
Mezitím, co se některé startupy soustředí na to, jak plýtvání předejít, jsou tu i takové, které vymýšlí, jak zužitkovat aktuálně vyhozené jídlo. Třeba společnost The Fertile Crescent přišla s nápadem, jak proměnit zbylé plodiny na kašovité hnojivo, které obsahuje asi o padesát procent více živin než klasický kompost. V California Safe Soil zase vymysleli fermentační proces, který je prý asi šestkrát rychlejší než klasické kompostování. A organizace Blue Distillation přišla na to, jak zbytky přeměnit na něco hodnotného – alkohol.
Z toho, jak rozličné firmy jsou, je jasné, že hlavním problémem je plýtvání napříč řetězcem. Začíná to špatným plánováním, pokračuje se na poli, nesprávnou přepravou a balením a končí špatným skladováním a nakládáním s přebytky. Startupy ale mají potenciál to změnit.
Foto: Pexels
Článek vznikl v rámci projektu Mluvme o plýtvání potravinami.
