Máte rádi pivo? Tak to si v příštích letech možná připlatíte. Na vině je klimatická změna, konkrétně extrémně horké a suché počasí posledních let. Právě vedro a sucho totiž ničí úrodu ječmene, nepostradatelné suroviny pro výrobu zlatavého moku – píše britský The Guardian.
S netradičním nápadem přišla skotská značka piv a ciderů Thistly Cross. Za jablka a hrušky ze zahrad a sadů nabízí cider. Firma si tak může být jistá, že vždycky bude co kvasit, spadané ovoce neskončí na skládce a dárci si pochutnají.
Kaiserky, donuty, bagety. Kde se vlastně bere všechno to pečivo, které si dnes a denně kupujeme v supermarketech? Jedním z největších producentů mraženého pečiva u nás je závod La Lorraine nedaleko Kladna. Přijeli jsme se podívat, jak vypadá místo, kde se ročně vyprodukuje 82 000 tun pečiva.
Tipněte si, kolik procent oblečení se dnes vyrábí z přírodních vláken. Sedmdesát? Padesát? Ne. Celé dvě třetiny světové produkce oblečení se vyrábějí z umělých vláken, jen jedna třetina z vláken rostlinných. Isaac Nichelson, designér a veterán na poli udržitelné módy, to ale odmítá nechat jen tak.
V cateringu a veřejném stravování se plýtvá jídlem, to se všeobecně ví. Ale dá se na tom vůbec něco změnit? První studie svého druhu ukazuje, že to jde a že se to vyplatí i obchodníkům samotným. Koneckonců, kdo by nechtěl na jednom investovaném dolaru šest vydělat?
Unikátní pytel Zembag přírodním způsobem zabraňuje klíčení brambor a jejich zelenání. Je vytvořen pro domácnosti a dokáže pojmout 4,5 kilogramu. Vynález vznikl na půdě České zemědělské univerzity v Praze, kde jsme se zastavili udělat rozhovor s vynálezcem speciálního vaku docentem Pavlem Kloučkem.
„Co nesníte, to dostanou prasata.“ Možná jste takovou větu slýchávali od rodičů nebo prarodičů také. A víte, že už se to nesmí? Tedy alespoň ve velkochovech. Tento způsob krmení byl v Evropské unii zakázán. V roce 2001 totiž jeden britský farmář krmil svá prasata nezpracovaným potravinovým odpadem a způsobil epidemii slintavky a kulhavky. Přitom správně zpracovaný odpad jako potrava nijak neškodí prasatům a následně ani lidem.
Většina světa dnes žije v blažené nevědomosti toho, jaké to je patřit k více než miliardě lidí, která postrádá přístup k pitné vodě, nebo k dalším 2,4 miliardám, kterým nezbývá než pít znečištěnou vodu bez řádné sanitace. Do roku 2025 už ale budou s nedostatkem vody bojovat dvě třetiny populace. Velký vliv na to bude mít i plýtvání jídlem – vždyť s jídlem mizí v kontejneru i energie a přírodní zdroje…
Sérií fotek s názvem One Third chce rakouský fotograf Klaus Pichler ukázat největší problém vyspělého světa – plýtvání potravinami. Název Jedna třetina odkazuje na konkrétní procento potravin, které se na světě vyhodí. Pichler představuje produkty zemědělského a potravinářského průmyslu v různých fázích rozkladu, do kterých nechal čerstvě zakoupené jídlo provokativně zkazit.
V Evropské unii každoročně vyhodíme téměř 88 milionů tun potravin v celkové hodnotě 143 miliard eur. Poslanci Evropského parlamentu si uvědomují vážnost tohoto problému a minulou středu rozhodli, že bychom do roku 2030 měli snížit toto množství na polovinu. Jednotlivé členské státy sice nemají povinnost tento ambiciózní závazek přijmout, povinně ale musí začít měřit množství potravinového odpadu u spotřebitelů a obchodníků.
