Prasata se nesmí krmit zbytky. Je to správně?

"Co nesníte, to dostanou prasata." Možná jste takovou větu slýchávali od rodičů nebo prarodičů také. A víte, že už se to nesmí? Tedy alespoň ve velkochovech. Tento způsob krmení byl v Evropské unii zakázán. V roce 2001 totiž jeden britský farmář krmil svá prasata nezpracovaným potravinovým odpadem a způsobil epidemii slintavky a kulhavky. Přitom správně zpracovaný odpad jako potrava nijak neškodí prasatům a následně ani lidem.

Shodují se odborníci i chovatelé prasat

Průzkum provedený Cambridge University popisuje, že více než 75 % chovatelů prasat a zemědělských odborníků podporuje zrušení současného zákazu krmení prasat.

Odborný seminář OSN přezkoumal bezpečnostní záležitosti související s krmením prasat. Účastníci potvrdili, že krmení nadbytečnými potravinami je bezpečné jak pro hospodářská zvířata, tak pro člověka, a to za předpokladu, že budou přijata určitá bezpečnostní opatření. Konkrétně se jedná o kombinaci tepelného zpracování a okyselování (například fermentace nebo přidání kyseliny mléčné).

Také tým odborníků ze Spojeného království a Evropské unie svolaný programem REFRESH dospěl ke stejnému závěru. REFRESH je výzkumný projekt Evropské unie, který podniká kroky proti plýtvání potravinami, zabývá se potravinovým odpadem a přispívá k udržitelnému rozvoji.

Výhody pro životní prostředí i peněženky

Výdaje na krmivo jsou pro chovatele prasat nemalou finanční položkou. Mohou se vyšplhat na více jak polovinu nákladů na produkci vepřového masa.

Ve Velké Británii se využívá na pěstování sóji na výkrm oblast o velikosti regionu Yorkshire. Tato sója zabírá půdu, která by mohla být využita pro pěstování surovin pro lidi, třeba pro výsev pšenice.

Karen Luyckx, odborník na krmivo společnosti Feedback, řekl:

„Naléhavě potřebujeme změnit způsob, jakým krmíme prasata ve Velké Británii. Doufáme, že vláda nahradí stávající zákaz legislativou, která zajistí udržitelnost.“

Organizace spojených národů zjistila, že pokud by farmáři po celém světě živili dobytek na potravinách, kterými v současné době plýtváme, bylo by uvolněno dostatečné množství půdy pro pěstování obilí, které by mohlo nakrmit další tři miliardy lidí.

 

 

Foto: Flickr

Článek vznikl v rámci projektu Mluvme o plýtvání potravinami.

Další články

Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Nová vyhláška Ministerstva zemědělství č. 121/2023 Sb. přináší pro náš projekt Zachraň oběd důležitý průlom v boji proti plýtvání potravinami.
Přejít nahoru