Spotřebitelé jsou zodpovědní až za polovinu ze všeho vyhozeného jídla (a nejde jen o jídlo, ale taky o náklady na dopravu, zbytečné obaly, energie nebo pitnou vodu). Jak ale efektivně předat tuhle zprávu dál?
Britská organizace Feedback se zaměřila na plýtvání v rámci dodavatelských řetězců. Kde se jídlo vyhazuje v této opomíjené části potravinového průmyslu?
Plýtvání potravinami se týká nás všech bez ohledu na věk, vzdělání nebo zaměstnání. V rámci soutěže Vyliž to jsme chtěli zjistit, jak si v plýtvání stojí generace školou povinná. A tak jsme mladé lidi zapojili do diskuze pod vedením Centra pro výzkum veřejného mínění, které zjišťuje postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami už od roku 2015.
Je to rovné či zahnuté, bílé, celozrnné, vícezrnné i pivní. Má to hmotnost kolem 50 gramů a výroba trvá 1 až 3 hodiny. Co je to? No přece český rohlík. Už jste někdy přemýšleli, co předchází tomu, než se čerstvý křupavý rohlík dostane na váš stůl? Pečivo je podle průzkumů veřejného mínění nejčastějším artiklem, který končí v koši. Podívali jsme se na jeho výrobu zblízka, abychom zjistili, co všechno tak přichází vniveč.
Když se řekne školní jídelna, mnohým se vybaví legendární UHO – univerzální hnědá omáčka. Případně to, jak byli s plnými talíři nechtěného jídla vraceni zpátky ke stolu, aby dojedli aspoň to maso. Situace se mění a kvalita českých jídelen roste.
Domácnosti mohou až za 40 % potravinového odpadu. A protože se nejvíce vyhazuje pečivo a zelenina, vydali jsme se do Polabí po stopách salátu, abychom zjistili, kolik přesně práce a zdrojů přijde vniveč s jednou shnilou a vyhozenou hlavičkou takové zeleniny. Co všechno se musí stát, než se dostane do vaší salátové mísy? Podívejte se na náš foto report, který je nabitý informacemi.
Tři hrnce, tři kuchaři, ovoce a zelenina. Tři, dva, jedna, teď: Zachraň jídlo chystá další akci. Jmenuje se Jam session a kromě 1000 uvařených džemů, které si budete moct odnést zdarma, si na akci zajamuje řada kapel. Přijďte 16. července od 14 hodin do Tiskárny na vzduchu v Praze.
Už od roku 2015 se zabýváme tím, jak využít všechnu zemědělskou produkci, která se u nás vypěstuje, včetně té tak zvaně „křivé“, jež neodpovídá estetickým standardům. Minulý rok jsme spustili kampaň Jsem připraven a její součástí byl průzkum mezi zemědělci a kulaté stoly s odborníky.
Lenka Brunclíková je plzeňská garboložka, která zkoumá, co vše vyhazujeme a jakou hodnotu v naší společnosti věci mají. Jaké jídlo nejčastěji letí do koše a proč? A chovají se lidé ve městě jinak, než obyvatelé vesnice? Udělali jsme s ní rozhovor, který se samozřejmě točí okolo toho, co nás zajímá – okolo potravinového odpadu.
Britská státní iniciativa WRAP (Waste & Resources Action Programme) zveřejnila na svých stránkách analýzu, která popisuje efektivitu kampaní na omezení plýtvání potravinami. Během 5 let trvání kampaně Love Food Hate Waste se snížilo plýtvání potravinami v britských domácnostech o 21 % a několik městských částí Londýna za půl roku působení lokální kampaně snížilo plýtvání o 15 %.
