Tři tuny potravinového odpadu. Tak velké množství vyhozeného jídla prošlo na podzim 2018 rukama výzkumníků v rámci projektu RedPot. Cílem měření, které probíhalo na 12 pobočkách 3 řetězců závodních jídelen a rychlého občerstvení bylo zjistit, kolik potravinového odpadu a ztrát provozy vyprodukují, jaký druh potravin se vyhazuje nejvíce a z jakého důvodu.
Snědli byste půl roku prošlý jogurt? To je otázka, kterou si možná položíte po přečtení dnešního článku o americkém obchodníkovi s potravinami a jeho celoročním experimentu, během něhož se rozhodl jíst potraviny „oficiálně“ patřící do koše. A co se mu stalo?
V rozpálených ulicích jsme testovali chuťové buňky Pražanů. Během happeningu jsme spolu s dobrovolníky rozdávali čokolády, tyčinky a sušenky, ve kterých byl malý rozdíl. Některé z nich byly před a jiné po datu minimální trvanlivosti. Výsledek? Většina ze sta námi oslovených kolemjdoucích chuťový rozdíl nepoznala. Obzvlášť nerozpoznatelné byly slané sušenky.
Projekt Nesnězeno, který jen v Brně zachránil už přes 6.000 porcí jídla před vyhozením, se rozšiřuje do Prahy a dalších českých měst. Jeho zakladatelé si kladou za cíl zachránit milion neprodaných porcí, které by restaurace po zavírací době musely vyhodit. K tomu slouží jejich mobilní aplikace, kde restaurace nabízí zbylé porce meníček nebo zákusků. Lidé si je ještě ten den mohou koupit se slevou minimálně 30 %.
Scházíme po schodech k podzemnímu bunkru, otevíráme těžké dveře a najednou se ocitáme na aquaponické farmě, kde k pěstování zeleniny nepotřebují hlínu, denní světlo ani kvanta vody. V nymburském podzemí se na 125 m2 nachází budoucnost ekologického pěstování, která oproti tradičnímu zemědělství ušetří až 98 % vody. My se dnes od zdejšího Specialisty pro aquaponii Bohuslava Škody dozvíme, jak systém funguje.
V Česku se stále častěji objevují mobilní aplikace, jejichž posláním je omezit plýtvání jídlem. Některé z nich uživatelům radí, kde mohou darovat či získat přebytečné potraviny. Jiné třeba prozradí, kde ulovit teplý oběd nebo večeři za sníženou cenu. Podívejme se na české „appky“ proti plýtvání a na vize jejich tvůrců.
Dánské domácnosti snížily během 6 let plýtvání potravinami o 24 %. Pomohla tomu i celosvětově známá aktivistka Selina Juul, která v březnu přijela na konferenci Let’s make a change! do Prahy. O současných výzvách, jejím úspěchu a motivaci k záchraně jídla si se Selinou povídal Adam Podhola.
Data na obalech potravin a nápojů vedou k množství zbytečného odpadu v domácnostech i v obchodech. Zboží, které brzy projde, už v obchodech často stahují z prodeje, protože si ho nikdo nekupuje. Doma zase lidé vyhazují jídlo s prošlým datem, aniž by skutečně ověřili, že už se nedá sníst. Data jsou přitom založena na pouhém odhadu. Důležité je vzít rozum do hrsti a věřit vlastnímu úsudku. Dobrou zprávou je, že inovace nám v omezení plýtvání mohou pomoct.
Průzkum trhu v osmi zemích EU odhalil, že i jeden typ produktu, například čerstvý džus, může nést jak datum „spotřebujte do“, tak datum „minimální trvanlivost“. Zkoumali jsme, jak je to u nás.
K jídlu, anebo zkažené? Rozhodujete-li se podle data spotřeby uvedeném na obalu, pak nevolíte tu nejlepší cestu. Data na obalech jsou totiž založena na hrubém odhadu, kdy je potravina v té nejlepší kvalitě. To však neznamená, že je po vypršení této lhůty jídlo na vyhození. Jak ale poznat, kdy jídlo můžeme sníst a kdy už rozhodně ne? Naučte se jednoduchá pravidla, která vám dobré a zkažené potraviny pomohou rozeznat.
