Většina světa dnes žije v blažené nevědomosti toho, jaké to je patřit k více než miliardě lidí, která postrádá přístup k pitné vodě, nebo k dalším 2,4 miliardám, kterým nezbývá než pít znečištěnou vodu bez řádné sanitace. Do roku 2025 už ale budou s nedostatkem vody bojovat dvě třetiny populace. Velký vliv na to bude mít i plýtvání jídlem – vždyť s jídlem mizí v kontejneru i energie a přírodní zdroje…
Sérií fotek s názvem One Third chce rakouský fotograf Klaus Pichler ukázat největší problém vyspělého světa – plýtvání potravinami. Název Jedna třetina odkazuje na konkrétní procento potravin, které se na světě vyhodí. Pichler představuje produkty zemědělského a potravinářského průmyslu v různých fázích rozkladu, do kterých nechal čerstvě zakoupené jídlo provokativně zkazit.
V Evropské unii každoročně vyhodíme téměř 88 milionů tun potravin v celkové hodnotě 143 miliard eur. Poslanci Evropského parlamentu si uvědomují vážnost tohoto problému a minulou středu rozhodli, že bychom do roku 2030 měli snížit toto množství na polovinu. Jednotlivé členské státy sice nemají povinnost tento ambiciózní závazek přijmout, povinně ale musí začít měřit množství potravinového odpadu u spotřebitelů a obchodníků.
Spotřebitelé jsou zodpovědní až za polovinu ze všeho vyhozeného jídla (a nejde jen o jídlo, ale taky o náklady na dopravu, zbytečné obaly, energie nebo pitnou vodu). Jak ale efektivně předat tuhle zprávu dál?
Britská organizace Feedback se zaměřila na plýtvání v rámci dodavatelských řetězců. Kde se jídlo vyhazuje v této opomíjené části potravinového průmyslu?
Plýtvání potravinami se týká nás všech bez ohledu na věk, vzdělání nebo zaměstnání. V rámci soutěže Vyliž to jsme chtěli zjistit, jak si v plýtvání stojí generace školou povinná. A tak jsme mladé lidi zapojili do diskuze pod vedením Centra pro výzkum veřejného mínění, které zjišťuje postoje české veřejnosti k plýtvání potravinami už od roku 2015.
Je to rovné či zahnuté, bílé, celozrnné, vícezrnné i pivní. Má to hmotnost kolem 50 gramů a výroba trvá 1 až 3 hodiny. Co je to? No přece český rohlík. Už jste někdy přemýšleli, co předchází tomu, než se čerstvý křupavý rohlík dostane na váš stůl? Pečivo je podle průzkumů veřejného mínění nejčastějším artiklem, který končí v koši. Podívali jsme se na jeho výrobu zblízka, abychom zjistili, co všechno tak přichází vniveč.
Když se řekne školní jídelna, mnohým se vybaví legendární UHO – univerzální hnědá omáčka. Případně to, jak byli s plnými talíři nechtěného jídla vraceni zpátky ke stolu, aby dojedli aspoň to maso. Situace se mění a kvalita českých jídelen roste.
Domácnosti mohou až za 40 % potravinového odpadu. A protože se nejvíce vyhazuje pečivo a zelenina, vydali jsme se do Polabí po stopách salátu, abychom zjistili, kolik přesně práce a zdrojů přijde vniveč s jednou shnilou a vyhozenou hlavičkou takové zeleniny. Co všechno se musí stát, než se dostane do vaší salátové mísy? Podívejte se na náš foto report, který je nabitý informacemi.
Tři hrnce, tři kuchaři, ovoce a zelenina. Tři, dva, jedna, teď: Zachraň jídlo chystá další akci. Jmenuje se Jam session a kromě 1000 uvařených džemů, které si budete moct odnést zdarma, si na akci zajamuje řada kapel. Přijďte 16. července od 14 hodin do Tiskárny na vzduchu v Praze.
