Celkem 900 brněnských domácností se zapojilo do výzkumu plýtvání potravinami. Kolik potravinového odpadu lidé vyhodí odborníci mapovali ve venkovské zástavbě, městské vilové zástavbě a na sídlištích. Každá lokalita je totiž specifická. Například lidé se zahrádkou mohou odpad kompostovat, na sídlištích už to jde těžko.
Ponořit se do odpadků
Výzkumníci měřili odpad přímo v místech svozu komunálního odpadu. Pomocí speciálních sít se z odpadu vybraly potravinové složky, roztřídily se, zvážily a zaznamenaly. Nejvíce potravin skončí v popelnicích na sídlištích – ročně na jednoho obyvatele přijde 33 kg vyhozených potravin – to je zhruba 30 pecnů chleba. Ve vilových čtvrtích je to 20 kg a na venkově jeden člověk vyhodí do popelnice v průměru 21 kg potravin ročně, zbytky zeleniny zde častěji kompostují nebo jimi zkrmují zvířata.
Špatné odhady
Výzkum doplnilo také dotazníkové šetření mezi obyvateli Brna zaměřené na nákupní chování, spotřebu jídla a postoj k tématu plýtvání jídlem. Podle něj lidé odhadují, že ročně vyhodí zhruba 4 kg potravin, tedy zhruba osmkrát méně než ve skutečnosti.
Po sběru dat odborníci z MENDELU nekončí. V dalších letech bude následovat experiment ve vybraných lokalitách. Pomocí různých strategií se výzkumníci budou snažit změnit chování domácností a přimět obyvatele, aby méně plýtvali – např. pomocí letáků nebo sociálních sítí.
Titulní foto: Zachraň jídlo
Foto v textu: MENDELU
