Jméno autora: kupozach

Na světě se více než ⅓ jídla vyhodí. Plýtvání jídlem zanechává výraznou stopu v životním prostředí, v našich peněženkách a přispívá k sociálním problémům. Světový potravinový systém navíc zažívá nelehkou krizi způsobenou koronavirem. Kvůli tomu všemu letos poprvé slavíme Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem, připadá na 29. září.

O biopekárně Zemanka jste v poslední době možná slyšeli. Do svého portfolia totiž nedávno zařadila krekry z mláta, které v pivovarech zbývá jako odpad při vaření piva. Sušenky ze „zbytků“ jsou jedním z dalších kroků, kterými firma přispívá ke svému udržitelnému chodu. Nasedli jsme do auta a jeli zjistit něco víc o tom, jak to v pekárně funguje.

Jezdit na pole kolem Prahy a sbírat křivou zeleninu pro potravinové banky jsme začali v roce 2015. Od té doby jsme podpořili vznik nezávislých dobrovolnických skupin v jižních Čechách, na Brněnsku a v Litoměřicích. Teď přišel čas předat paběrkování v okolí Prahy. Proč? A jak to teď všechno bude?

„Pracovali jsme i několik víkendů za sebou. Krize okolo koronaviru výrazně zasáhla do naší činnosti,“ popisuje minulé měsíce ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová. Jaký vliv měl nouzový stav na potravinové banky? Jak se s tím vyrovnaly a kde získaly jídlo pro klienty, jejichž počet významně narostl?

Online tržiště Scuk v posledních týdnech prožilo jedno z nejnáročnějších období – jak říká jeho CEO Kamil Demuth „v tom dobrém slova smyslu“. Mezi únorem a dubnem 2020 se růst firmy ztrojnásobil, nahrála tomu vládní opatření a zákaz farmářských trhů. Jak Scuk funguje a co se během pár týdnů muselo ve firmě změnit?

Dosud nevídaná opatření, která svět zavádí kvůli šíření koronaviru, ovlivňují složitou síť zemědělců, výrobců, zpracovatelů, distributorů i spotřebitelů. Je jasné, že globální potravinový systém čeká zátěžová zkouška. Už teď se v Evropě potýkáme s řadou problémů. Dokážete si ale představit, co způsobí nemoc COVID-19 v zemích, které byly v potravinové krizi ještě před jejím nástupem?

Popularita místních farmářských produktů stoupá i v době koronavirové. Zatímco farmářské trhy budou moci znovu otevřít až od 20. dubna, nabízejí se i méně známé cesty, jak si zajistit přísun lokálního a zdravého jídla během celého roku. Dali jsme dohromady tipy, kde je hledat.

Znáte palivo B100? V Lisabonu ho využívají do autobusů. Je vyrobené z kuchyňských olejů, které se sbírají po celém Portugalsku i mimo něj. B100 způsobuje o 83 % méně skleníkových plynů oproti benzínu nebo naftě a je i ekonomicky výhodný. Kde všude v Evropě využívají alternativní paliva a jaká je situace v České republice? Čtěte.