Rozvojové země čelí hluboké potravinové krizi

Dosud nevídaná opatření, která svět zavádí kvůli šíření koronaviru, ovlivňují složitou síť zemědělců, výrobců, zpracovatelů, distributorů i spotřebitelů. Je jasné, že globální potravinový systém čeká zátěžová zkouška. Už teď se v Evropě potýkáme s řadou problémů. Dokážete si ale představit, co způsobí nemoc COVID-19 v zemích, které byly v potravinové krizi ještě před jejím nástupem?

Krize v krizi

Pandemie tvrdě zasáhne nejchudší a nejvíce zranitelné části populace. Pokud se COVID-19 významně rozšíří ve 44 zemích, které jsou závislé na zahraniční dodávce potravin, nebo tam, kde žije 113 milionů lidí, kteří si nemohou dovolit nakoupit zásoby a nepomůže jim ani systém zdravotnických a sociálních služeb, důsledky mohou být drastické.

Podle zástupců Světového potravinového programu OSN (WFP) se může počet lidí čelících akutní potravinové nejistotě letos zdvojnásobit na 265 milionů.

Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) v tomto ohledu zmiňuje například subsaharskou Afriku, kde byla většina zemí sužovaná potravinovou krizí ještě před COVID-19. Převážná většina lidí z venkova je v těchto oblastech závislá na zemědělské produkci a sezónních pracích v zemědělství, rybářském odvětví nebo pastevectví.

Pokud budou místní nemocní nebo je zasáhnou omezení v pohybu či výkonu činnosti, nebudou moct pracovat na svém poli, starat se o svá zvířata, chodit rybařit ani prodávat své výrobky na trzích, či tam kupovat jídlo a semínka. Pokud bude pro tuto zranitelnou skupinu živobytí neudržitelné, uchýlí se k přesunům do měst. To podle FAO nahraje dalšímu šíření viru a zvýší napětí ve společnosti. Opatření ale ovlivní také děti.

V některých oblastech už teď milionům dětí chybí školní jídlo, na kterém jsou závislé.

Například v Latinské Americe a Karibiku podporují školní stravovací programy od FAO 85 milionů dětí. Pro 10 milionů z nich program představuje jeden z jejich nejspolehlivějších zdrojů potravin každý den. Jeho pozastavení ohrožuje výživu dětí a zároveň tak oslabuje jejich schopnost vyrovnat se s nemocemi.

FAO teď pracuje na zajištění pomoci v nejrizikovějších oblastech – poskytuje drobným zemědělcům a pastevcům osivo, nástroje, krmiva pro zvířata a další, aby mohli nadále vyrábět potraviny pro své rodiny a komunity a generovali příjem. Zároveň se připravuje na nové úkoly, které COVID-19 přinese.

Jestli na vás po dočtení padla depka a chcete lidem z těchto zemí pomoct, přispějte do sbírky UNICEF, kterou podpořila i Greta Thunberg. Peníze ze sbírky pomohou ochránit nejzranitelnější děti mimo jiné před nedostatkem potravin.

 

Meta:

Foto: Flickr FAO

Zdroje: FAO,|Reuters,|The Nation

http://www.fao.org/2019-ncov/q-and-a/impact-on-food-and-agriculture/en/|https://www.reuters.com/article/us-health-coronavirus-un-food/global-hunger-could-double-due-to-covid-19-blow-u-n-idUSKBN22313U|https://www.thenation.com/article/society/coronavirus-global-food-crisis/

 

 

 

Další články

Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Nová vyhláška Ministerstva zemědělství č. 121/2023 Sb. přináší pro náš projekt Zachraň oběd důležitý průlom v boji proti plýtvání potravinami.
Přejít nahoru