Darování obědů jako zdroj dat: Jídelny díky nim lépe plánují

Darování nevydaných obědů pomáhá nejen lidem v nouzi, ale také jídelnám samotným. Pro některé z nich je to první moment, kdy začnou mít přesnější přehled, kolik jídla se ve skutečnosti nevyužije. A právě data pak mohou pomáhat snižovat plýtvání. O takové zkušenosti jsme mluvili s panem Josefem Háskem, regionálním ředitelem provozu školních jídelen Primirest.

Jakmile se darované porce evidují prostřednictvím aplikace Zachraň oběd, získává jídelna konkrétní data. Díky reportům, které dostává, je najednou jasné, kolik jídel se daruje, které pokrmy zůstávají nevyzvednuté a jak často se to opakuje. Díky tomu může jídelna lépe plánovat.

 

Společnost Primirest sleduje množství biologického odpadu v provozovnách už delší dobu. Do projektu Zachraň oběd se zapojila v roce 2022 a podle pana Háska díky tomu získala ještě detailnější data a nové souvislosti:

 

„Objednávky, výrobu i vydaná jídla mapujeme dlouhodobě. Díky projektu jsme ale začali ještě více pracovat s daty. Projekt nám pomohl lépe nastavit procesy, zvýšit efektivitu plánování a zároveň ukázal společenský přínos darování jídel, která by jinak skončila jako odpad.“

Malé změny, velký dopad

Právě práce s daty pak umožňuje zavádět konkrétní změny v provozu. Jakmile jídelna pracuje s konkrétními čísly (ideálně v kilogramech a následně přepočtenými na počet porcí) je mnohem snazší hledat řešení a vysvětlovat změny škole, rodičům i žákům.

Darování jídel je jedním ze způsobů, jak snížit množství odpadu. Další kroky ale často začínají ještě dříve, už při plánování výroby a organizaci výdeje.

V Primirestu na některých školách vyzkoušeli zavedení samoobslužného výdeje, kdy si žáci sami volí velikost porce podle své potřeby. Díky tomu se výrazně snižuje množství jídla, které zůstává na talířích. V těchto případech se podařilo snížit biologický odpad až o 90 procent.

Podle pana Háska je však nejzásadnější otevřená komunikace. Rozhovory s pedagogy, rodiči i žáky o tom, proč plýtvání vzniká a jak ho lze společně snížit, jsou podle něj základním stavebním kamenem. Je důležité ukazovat jejich smysl změn – jak ekonomický, tak ekologický. Bez pochopení všech zapojených stran se změny zavádějí velmi obtížně.

Jak začít sbírat data

Projekt Zachraň oběd umožňuje školním jídelnám lépe porozumět vlastnímu provozu a získat podrobná data o tom, kolik jídla přebývá. Rádi vám vysvětlíme, jak celý systém funguje a jak ho nastavit. Pokud vás zapojení zajímá, můžete se přihlásit prostřednictvím formuláře.

v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus, prostřednictvím oddělení sociálních inovací na MPSV

Další články

Ve společné kuchyni azylového domu Armády spásy je živo. Na stole se hromadí brambory, zelenina i mleté maso. Nevyužité suroviny,
Když se mluví o plýtvání jídlem, často se zmiňují potravinové banky, aplikace jako Nesnězeno nebo Too Good To Go a
Ve školních jídelnách se často vyhodí až třetina toho, co se uvaří. V Litomyšli si ale řekli, že to zkusí
Přejít nahoru