Než se kuře dostane na talíř dítěte, urazí dlouhou cestu a pokud dítě porci nedojí nebo si pro ni vůbec nepřijde, v odpadu nekončí jen oběd samotný. Skutečné náklady jsou vyšší.
- Za prvé se vyhazují peníze za suroviny. Maso, příloha i zelenina už byly zaplacené z rozpočtu jídelny – náklady na jednu porci se pohybují mezi 30 a 45 korunami. Tato částka odpovídá ceně oběda, kterou běžně platí rodiče.
- Ztrácí se ale také práce lidí. Každá porce znamená čas kuchařek, výdejních pracovnic i dalších zaměstnanců jídelny. Jídlo, které se nevyužije, maří část jejich práce, která v přepočtu na náklady stojí 30 až 50 korun na porci.
- K tomu se přidává energie a voda. Vaření, chlazení, skladování, mytí nádobí i úklid spotřebovávají zdroje bez ohledu na to, jestli se porce nakonec sní. Za náklady na energie se k ceně oběda připočítává mezi 10 a 20 korunami.
- A nakonec přichází ještě náklad na odpad. Zbytky je potřeba odvézt a ekologicky zlikvidovat, což školu nebo zřizovatele opět stojí peníze. Za porcí to může být kolem 5 až 10 korun.
Náklady, které nejsou vidět
Část dopadů ale vzniká dávno předtím, než se suroviny dostanou do jídelny. Za každou porcí nejen kuřecího masa stojí chov zvířat, krmivo, voda, prostor, energie, zpracování, balení a doprava. Takto bychom mohli pokračovat ještě hlouběji do procesu – krmivo pro kuřata se musí zasít, zalévat, případně hnojit, sklidit a zpracovat. K tomu všemu je potřeba další voda, energie a také stroje. O stroje je třeba pečovat, což obnáší další lidské síly nebo třeba pohonné hmoty.
Jen pro představu o těchto vynaložených zdrojích během celé cesty kuřete: na to, aby se na talíře dostalo kilo kuřecího masa, je potřeba téměř 5000 litrů vody [zdroj]. Právě proto není plýtvání jídlem jen otázkou kuchyně nebo odpadkového koše. Je to i otázka toho, jak zacházíme se zdroji, které byly potřeba k vypěstování, výrobě a přepravě.
Dobrá zpráva: jde to změnit
Ve školách se děti často učí, že jídlem se nemá plýtvat. Pokud ale v jídelně pravidelně vidí, že velká část porcí končí v odpadu, mohou jen stěží brát neplýtvání vážně.
Základem pro změnu je lepší plánování, sledování skutečné docházky, práce s daty a komunikace mezi jídelnou, školou, žáky i rodiči. A právě těmto oblastem se nyní v Zachraň jídlo usilovně věnujeme.
Projekt Zachraň oběd umožňuje školním a závodním jídelnám darovat nevydané porce lidem, kteří je využijí. Zapojené jídelny díky tomu nejen snižují množství jídla, které by skončilo v odpadu. Získávají také přehled o tom, kolik a čeho darují. A právě tato data mohou pomoci lépe pochopit, kde přebytky vznikají a jak jim postupně předcházet.
Darování tedy není konečný cíl. Je to smysluplná cesta pro jídlo, které už bylo uvařené. Skutečným úspěchem je ale situace, kdy se podaří nastavit provoz tak, aby přebytečných porcí vznikalo co nejméně.
Chcete se zapojit?
