Většině lidí se pohled na rybí odřezky hnusí. Produktová designérka Lucy Hughes však ve zbytcích z výrobní linky na zpracování ryb uviděla příležitost. Vytvořila z nich biologicky rozložitelný plast MarinaTex. Odpad z 1 tresky poslouží k výrobě 1 400 pytlíků, z materiálu chce britská designérka vyrábět třeba sáčky na pečivo.
Jakým způsobem a odkud se jídlo k lidem ve městech dostávalo v průběhu času? A kdo se stará, aby ho byl dostatek? Carolyn Steel, britská urbanistka, měla na začátku prosince v pražském Centru architektury a městského plánování zajímavou přednášku o jídle.
Finsko sice patří mezi 10 nejdražších evropských zemí, nyní si však jeho obyvatelé mohou dopřát jednu „šťastnou hodinu“ slev denně. Řetězec S-Market se v devíti stovkách svých supermarketů rozhodl řešit plýtvání potravinami hodinou, při které snižuje ceny až o 60 %.
Ahold, Tesco, IKEA a další řetězce se připojily k nové iniciativě 10x20x30 v rámci platformy Champions 12.3. Cílem je zapojit do boje proti plýtvání potravinami celé dodavatelské řetězce – od výrobců až po prodejce. Pokud by se tahle ambice naplnila, sníží se plýtvání v sektoru na polovinu.
Každý rok se ve Velké Británii vylije více než 50 milionů litrů mléka kvůli datům na etiketě. Laboratorní testy přitom ukázaly, že ještě zhruba 7 dní po datu spotřeby si na mléku můžeme s klidným svědomím pochutnat. To jsou čísla, kterými se britská skupina Feedback od letošního února snaží v rámci kampaně „Milking it“ přesvědčit firmy, aby přehodnotily zásady v označování dat a plýtvání mlékem snížily.
Koš, před kterým nic neutajíte. I tak můžeme nazvat londýnskou technologii Winnow, která přemýšlí za kuchaře a monitorováním potravinového odpadu zamezuje finančním ztrátám a plýtvání jídlem v restauracích. Díky dokonalému přehledu o vyhozených potravinách pak mohou podniky a kuchaři efektivněji nakupovat suroviny, snížit výdaje a mimo jiné také zjistit, které položky z menu jejich zákazníkům nejvíce zachutnaly. Některým podnikům se povedlo snížit odpad až o 56 %.
Dánské domácnosti snížily během 6 let plýtvání potravinami o 24 %. Pomohla tomu i celosvětově známá aktivistka Selina Juul, která v březnu přijela na konferenci Let’s make a change! do Prahy. O současných výzvách, jejím úspěchu a motivaci k záchraně jídla si se Selinou povídal Adam Podhola.
Data na obalech potravin a nápojů vedou k množství zbytečného odpadu v domácnostech i v obchodech. Zboží, které brzy projde, už v obchodech často stahují z prodeje, protože si ho nikdo nekupuje. Doma zase lidé vyhazují jídlo s prošlým datem, aniž by skutečně ověřili, že už se nedá sníst. Data jsou přitom založena na pouhém odhadu. Důležité je vzít rozum do hrsti a věřit vlastnímu úsudku. Dobrou zprávou je, že inovace nám v omezení plýtvání mohou pomoct.
Průzkum trhu v osmi zemích EU odhalil, že i jeden typ produktu, například čerstvý džus, může nést jak datum „spotřebujte do“, tak datum „minimální trvanlivost“. Zkoumali jsme, jak je to u nás.
Až 8,8 milionů tun jídla v EU se ročně vyhodí kvůli datům na obalech potravin. Jedním z důvodů je, že spotřebitelé mají mezery ve znalosti významu označení. Jak jste na tom vy?
