Kolik se plýtvá

Tržní cena potravin, které se na světě za rok vyhodí, odpovídá HDP Švýcarska.

Do této ceny nejsou ovšem započítány ztráty na půdě, vodě a biodiverzitě. Také se sem nezahrnuje negativní vliv na změnu klimatu.

Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství

Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí.

Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.

Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství

Osmdesát procent Britů si plete pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“.

Po skončení doby minimální trvanlivosti je zboží obvykle zcela v pořádku a nemusí se vyhazovat. Termín „spotřebujte do“ značí, že jídlo nemusí být po datu zdravotně nezávadné. Jak je to se zmatením českých spotřebitelů, nevíme – podobný průzkum zatím nebyl proveden.

Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal

Skoro o polovinu jídla víc vyhodí ti, kdo žijí sami.

Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s jídlem víc hospodárně. Jednotlivci často nakoupí víc, než jsou schopni sníst.

Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal

Asi polovina všech chycených ryb je vyhozena mrtvá zpět do moře.

Mnoho z vyhozených druhů je vhodných k jídlu, ale nejsou považované za žádoucí. Na vině je také špatná rybářská politika. V Evropě má každý stát kvótu, kolik smí jednotlivého druhu ryb vylovit. Pokud loď překročí kvótu, musí nadbytek vyhodit do moře.

Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal

Na jedno kilo požadované ryby připadá šestnáct kilogramů zbytečně zabitých mořských živočichů.

Během lovu ryb pomocí tažných sítí je průměrně vyloven jeden kilogram ryb na úkor 16 kilogramů dalších mořských živočichů, kteří nechtěně zahynou v pasti.

Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal

40 % cereálií vypěstovaných na celém světě je zkrmeno chovnými zvířaty.

Tento způsob produkce jídla je nevýhodný, protože dochází k úbytku konzumovatelných surovin. Navíc zvířata sežerou velké množství sóji, kvůli jejímuž pěstování se kácí deštné pralesy.

Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal

Na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 500 litrů vody.

Z toho většina vody (15 300 litrů) padne jen na vypěstování krmiva. Nejnáročnější na vodu je ale čokoláda. Ne jeden kilogram čokolády se při produkci a transportu vypotřebuje asi 24 000 litrů vody.

Zdroj: The water footprint of food

V Evropské unii se přes 40 % ze všeho vyhozeného jídla znehodnotí na úrovni domácností.

Snížit plýtvání jídlem může každý z nás, protože se jednoznačně nejvíc vyhazuje v našich kuchyních. Podívejte se na naše inspirativní recepty, jak tomu předejít.

Zdroj: Counting the Cost of Food Waste: EU Food Waste Prevention

Aby farmáři splnili smluvní závazky vůči svým odběratelům, jsou často nuceni sázet mnohem více, než budou vůbec schopni prodat.

Farmářům by za nesplnění smlouvy hrozily postihy, a to nehledě na nepřízně počasí. Především při pěstování salátů, mrkví nebo ředkví je výsadba vyšší (vysadí se pro jistotu asi 140 % objemu sjednané dodávky).

Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal

Výroba potravin patří mezi odvětví s nejvyšším množstvím vypouštěných emisí CO2 na světě.

Zemědělskému sektoru je přisuzováno až 14 % z vypuštěných emisí na světě a při započítání nepřímých následků jako je odlesňování množství stoupá až k 30%.

Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal

Průměrnou britskou domácnost stojí plýtvání ročně v přepočtu 17 000 Kč.

Tato položka dosahuje až 25 000 korun, pokud jsou v rodině děti. Spolu s jídlem vyhazujeme také peníze, které bychom mohli využít smysluplněji.

Zdroj: Love Food Hate Waste