Plýtvání ve výrobě
Výrobci se snaží zavádět do provozů technologické inovace, které šetří peníze a pomáhají jídlo udržet čerstvější. Problémy ale nastávají mezi výrobci a prodejci. Požadavky obchodů jsou přísné, často odmítnou nebo vrátí celou objednávku. Poptávku navíc ovlivňuje mnoho dalších faktorů – třeba počasí.
Výrobci musí hlavně efektivně plánovat. Například odhadnout, kolik napéct rohlíků, není jen tak. Na objem produkce mají vliv nejen smlouvy s prodejci, ale také řada vnějších faktorů.
„Nestačí čekat na to, až přijde objednávka. Musíme vědět dopředu, jaký objem bude potřeba vyrobit. Vliv zde má spousta faktorů – počasí, svátky, dovolené, roční období…“
Obchody po výrobcích navíc vyžadují garanci určité délky trvanlivosti v době dodání na pobočku nebo sklad. Často se jedná až o 80 % celkové životnosti. Pokud výrobce tento předpoklad nedodrží, prodejce zboží zpravidla nepřijme. Objednávky se ale vrací i v jiných případech.
„Stane se, že si obchodní řetězec předobjedná určité množství zboží do slevové akce, ale pokud se produkt tak dobře neprodává, objednávku zruší.“
Výrobce má pak už jen málo možností, kde jinde zboží udat, i když je stále naprosto v pořádku.
Jak to chodí v praxi ví Rostislav Drozda, technolog jednoho z největších producentů mraženého pečiva u nás – společnosti La Lorraine. Ročně tu vyprodukují 82 000 tun pečiva. Zdejší automatizovaná linka se spoustou technologických vychytávek zajišťuje minimální odpad a dá se na ní vyrobit až 25 000 bagetek za hodinu. Všechny přitom vypadají úplně stejně.
„Na správný tvar produktů dohlíží zaměstnanci, kteří z linky ty ‚nepovedené‘ odebírají. Zákazníci by zdeformované kousky nechtěli.“
Výrobce nepřímo ovlivňuje plýtvání i mimo svou výrobnu – prostřednictvím dat spotřeby a minimální trvanlivosti. Musí být v těchto ohledech hodně opatrný. Moc dobře ví, že spotřebitelé často nedodržují podmínky skladování popsané na obalech. Když doma necháte stát nákup s mléčnými výrobky hodinu v teple, než ho vybalíte, produkty se kazí rychleji. S tím výrobci počítají a data na obalech úmyslně až o třetinu zkracují, aby si byli jistí kvalitou. Spotřebitelé se ale údajem řídí doslova a vyhazují jídlo s prošlým datem, aniž by k němu zkusili přičichnout nebo ho ochutnali.
Články k tématu
