Plýtvání v zemědělství

Zemědělci se snaží, aby vypěstovali prvotřídní zboží. Dokonalý vzhled jídla požadují nákupčí supermarketů, kteří mají na jednotlivé druhy potravin estetické normy. Argumentují při tom tím, že takové zboží vyžadují jejich zákazníci. Organizace pro výživu a zemědělství OSN odhaduje, že se kvůli vzhledu vyhodí až 20 % zemědělské produkce.

Vojta z Dobré farmy v Máslovicích nechává stejně jako jiní zemědělci tvarově, velikostně a jinak nevyhovující kusy zeleniny přímo na poli. Jiní zemědělci je vyřadí také během třídění na lince. Odtud putují buď na kompost, ke zvířatům nebo do bioplynové stanice. Křivou zeleninu si totiž zákazníci nekoupí.

„Supermarkety mají jasně nastavená pravidla a pokud má dýně míň než 800 gramů, nevezmou ji.“

„Dýně se navíc snadno zkříží a pokud má na sobě zelenou skvrnu, je z estetických důvodů neprodejná. Je to škoda, protože nehnojíme žádným chemickým hnojivem, ani nestříkáme proti plevelům a škůdcům. Jídlo to je kvalitní.“

Kromě toho se Vojta musí každoročně vyrovnávat také s počasím. V Máslovicích se totiž musí spolehnout pouze na dešťovou vodu a vodu z vrtu, které ale není mnoho. Pokud nezaprší, není dostatek závlahy a úrody je málo. S čím dál větším suchem a teplotami musí změnit hospodaření.

„Budeme se snažit chytat vodu ze střech do nádrží a budeme muset snížit výměru plodin, které jsou hodně citlivé na sucho, jako jsou jahody nebo dýně. Naopak zasadíme víc česneku a zredukujeme spektrum druhů zeleniny.“

Ale ani pokud se plodinám daří, není situace pro zemědělce lehká. Pokud je úrody příliš, kvůli vysoké ceně práce a nízkým výkupním cenám se jim pak nevyplatí jídlo sbírat a raději ho nechají na poli nebo v sadech. Tak dopadla třeba jablka v sadech nedaleko Litoměřic, kde jsme jich díky vstřícnému farmáři panu Vojíkovi několik tun zachránili na paběrkovacích výjezdech.