Zemědělství

Plýtvání v zemědělství

Ještě než se potraviny dostanou do obchodů, musí projít selekcí přímo u zemědělců. Studie Driven to Waste od WWF a společnosti Tesco z roku 2021 analyzovala dostupná data z celého světa, podle nichž se 15,3 % sklizených potravin znehodnotí přímo na farmách. Do těchto čísel navíc nejsou započítané potravinové ztráty (nesklizené plodiny zanechané na polích). Celkové číslo tedy bude mnohem vyšší.     

Britská organizace Feedback odhaduje, že pokud by se plýtvání v zemědělství zohlednilo v celém svém rozsahu, největšími “plýtvači” by už nebyly domácnosti, jak se běžně uvádí, ale právě oblast zemědělství. Rozložení místa vzniku potravinového odpadu by vypadalo následovně: 

Odhad rozložení potravinového odpadu podle organizace Feedback na základě studií UNEP Food Waste Index Report 2021 a Driven to Waste.

Jak předcházet plýtvání

1. Uvolnění estetických kritérií

Uvolnění estetických kritérií na ovoce a zeleninu ze strany obchodních řetězců by výrazně snížilo plýtvání jídlem, protože i nestandardní produkty (malé, velké, jinak barevné či s kosmetickými nedokonalostmi) by se mohly dostat do obchodu místo toho, aby zůstaly v sadu nebo se zaoraly. Důsledkem současné praxe je nadprodukce –⁠ zemědělci pěstují víc, aby měli jistotu, že dodají dostatečné množství v prvotřídní kvalitě.

2. Férové smlouvy a vztahy

Aby mohli zemědělci lépe plánovat, je zapotřebí, aby smlouvy mezi nimi a obchodníky byly transparentně nastavené. Praxe jako je rušení objednávek ze strany obchodníka na poslední chvíli a jednostranné nebo zpětné změny smluv zapříčiňují, že zemědělci jen stěží najdou jiné prodejní kanály pro svou produkci tak narychlo, a proto dochází k plýtvání.

3. Aktivní politika

Vlády mohou bránit nekalým obchodním praktikám či mohou zavést daňové úlevy pro ty zemědělce, kteří darují bezpečné, ale neprodané potraviny charitativním organizacím. Také mohou nařídit povinné měření a vykazování potravinových ztrát a odpadu, které by pomohlo zmapovat současnou nepřehlednou situaci.

4. Použití moderních technologií

Zemědělci mohou snížit ztráty díky zlepšení zemědělských postupů (lepšímu plánování sklizně v době optimální zralosti, lepším údajům o počasí prostřednictvím nových aplikací, vhodnému balení atd.). Investice do lepších skladovacích zařízení, jako jsou chladicí zařízení a kontrolované atmosféry, pomohou prodloužit životnost ovoce a zeleniny a snížit odpad.

5. Umožnění paběrkování

Zemědělci mohou umožnit dobrovolníkům, aby na polích a v sadech nasbírali nesklizené plodiny pro klienty potravinových bank. Případně se mohou domluvit s blízkou potravinovou bankou nebo charitou na předávce vyřazených kusů přímo ve skladu nebo u přetřiďovací  linky.

6. Alternativní odbytiště pro “křivou” produkci

Přímý prodej “ze dvora”, spolupráce se školami, zpracovateli a místními trhy, které jsou ochotné koupit méně esteticky dokonalé plodiny, může pomoci snížit odpad. Nevýhodou těchto způsobů prodeje je malý objem prodaného zboží a vyšší organizační náročnost, proto bývá tento typ prodeje pro zemědělce pouze doplňkový.

7. Vzdělávání spotřebitele

Mezi českými zemědělci převládá přesvědčení, že spotřebitelům chybí znalosti o tom, jak náročné je potraviny vypěstovat. Zvýšení informovanosti může přispět k hospodárnějšímu nakládání s potravinami a ochotě koupit si i “křivou” zeleninu a ovoce a k upřednostňování  potravin vypěstovaných v České republice.

Jak předcházet plýtvání

Happening Tisíc kilo a Křivá polévka

Plýtvání jídlem v zemědělství se Zachraň jídlo začalo věnovat v roce 2014, kdy jsme uspořádali happening Tisíc kilo. Na piazzetě Národního divadla jsme za symbolickou cenu prodávali zeleninu, která se do obchodu nedostane kvůli svému vzhledu. Na to jsme navázali happeningem Křivá polévka v roce 2015. Uvařili jsme zde 2 000 porcí polévky převážně z esteticky nevyhovující zeleniny, kterou jsme nasbírali na poli. 

Průzkum mezi českými zemědělci

Už v roce 2015 jsme získali vhled do situace českých pěstitelů zeleniny a identifikovali jsme příčiny plýtvání jídlem v zemědělství. Stěžejním zdrojem informací o problému bylo 9 hloubkových rozhovorů se zemědělci v Polabí a na Moravě. Navíc jsme provedli kulaté stoly ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR a pod záštitou tehdejšího ministra zemědělství Mariana Jurečky. Zjištění jsme shrnuli v brožuře Překážky a příležitosti pro využití„křivé“ zemědělské produkce dostupné v češtině a angličtině. Na základě získaných poznatků jsme identifikovali sedm důležitých aspektů, které mají vliv na plýtvání.

Chceš se dozvědět víc?

Paběrkování

V roce 2015 jsme také začali s projektem Paběrkování, kdy jsme jezdili na pole sklízet zeleninu, která nevyhovuje svým vzhledem (výpěstky jsou příliš malé, příliš veliké, příliš křivé, špatně uříznuté nebo mají nevyhovující barvu). Víc o paběrkování se dozvíte zde.

Kampaň Jsem připraven

Na naše aktivity jsme navázali kampaní, jejímž cílem bylo informovat veřejnost o plýtvání kvůli estetickým standardům obchodních řetězců. Součástí kampaně byla webová stránka s podpisovým formulářem, výstava, happening, vaření v luxusní restauraci. Záhy po spuštění kampaně na jaře roku 2016 začal křivou zeleninu nabízet internetový obchod Rohlik.cz a Penny Market a v lednu roku 2017 i společnost TESCO.

Články o plýtvání v zemědělství

Aplikace Zachraň oběd je na světě. Po dobu několika měsíců jsme na jejím vývoji spolupracovali s firmou Etnetera Flow. Proč
Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Přejít nahoru