Téměř třetina pokrmů, které se uvaří ve školních jídelnách, skončí jako odpad

V rámci našeho projektu Prague Food Waste jsme odhalili, že až 31 % pokrmů ve školních jídelnách končí jako odpad. Zbytky na talířích žáků tvoří 48 % tohoto odpadu, další velký podíl připadá na nevydané pokrmy. Příčiny zahrnují nezájem žáků o některá jídla, nadměrné porce a organizační problémy ve výdeji. Pomozte nám v boji proti plýtvání jídlem.

Výzkumný projekt Prague Food Waste má za cíl zjistit hmotnost potravinového odpadu v jídelnách základních škol, domovů pro seniory, nemocnic, a také v různých typech domácností v Praze. Nyní přináší první data: až 31 % jídel ve školních jídelnách končí jako odpad. Výzkum, provedený ve čtyřech anonymizovaných školních jídelnách v Praze, odhalil, že 48 % odpadu tvoří zbytky na talířích žáků, 43 % nevydané pokrmy a 9 % zbytky z přípravy. Na projektu spolupracujeme s  organizacemi INESAN, GREEN Solutions a s Mendelovou univerzitou v Brně

Chceme dosáhnout změny a potřebujeme vaši podporu! Podepište naši petici a pomozte nám tlačit na školy a obce, aby přijaly efektivní opatření proti plýtvání. Vaše podpisy nám umožní prosadit konkrétní kroky ke snížení potravinového odpadu.

Podpořte naši výzvu. Vaše podpora může významně přispět k udržitelnější budoucnosti a ke snížení potravinového odpadu ve školách.

Jak probíhalo měření?

Na každé ze čtyř škol proběhly dva zkušební dny měření a poté týden kontinuálního “ostrého” měření. Jednalo se o školní jídelny, které jsou zřízené obcí a vaří pro 400 až 600 žáků. Výzkumníci vážili celkovou hmotnost uvařených pokrmů, hmotnost zbytků z přípravy, pokrmů, které zůstaly ve výdeji, a zbytků jídla z talířů přímo od žáků.     

Proč jídlo končí v odpadu?

Důvodů je mnoho, například to, že 5–9 % žáků si oběd nevyzvedne, přestože ho mají zaplacený. Dalším důvodem je, že děti často nemají rády některé pokrmy, zejména polévky, nebo nejsou na některá jídla zvyklé z domova. U některých pokrmů si málokdy řeknou o menší porci, což vede k velkým zbytkům na talířích. Roli hraje také čas na konzumaci oběda, hluk v jídelně a samozřejmě i chuť jídla.

Ekonomické dopady

Organizace INESAN odhaduje, že ve školní jídelně zřízené obcí s 500 žáky se ročně vyhodí jídlo v hodnotě přibližně 600 000 Kč. Tento odhad vychází z ceny surovin, která se v zapojených školních jídelnách pohybovala mezi 36 a 38 Kč za oběd. Náklady na práci zaměstnanců a režii započítány nebyly, což by konečnou cenu ještě navýšilo. Podle Národního zdravotnického informačního portálu dětem poskytuje stravu cca 9 000 školních jídelen, výdejen či vývařoven. Tyto jídelny uvaří ročně cca 383 milionů pokrmů a denně se v těchto jídelnách stravují téměř 2 miliony dětí. Potenciál pro úsporu peněz i surovin je zde velký.

Příspěvkové organizace a komerční jídelny

Z dotazování zaměstnankyň ve zřizovaných školních jídelnách vyplynulo, že v objemu každodenních povinností pro ně není snižování plýtvání jídlem priorita číslo 1. Sice je plýtvání trápí a darování přebytečných porcí je většina škol otevřená, ale v praxi obvykle končí pokrmy v odpadu. Příkladem dobré praxe by v tomto ohledu mohly být komerční školní jídelny, které patří mezi průkopníky nových přístupů. Například společnost Primirest, dlouhodobě spolupracuje na našem projektu Zachraň oběd.  Z hlediska plýtvání může být efektivnější i tzv. bufetový výdej, při kterém si strávníci sami naberou množství, které sní, a sami tak mohou ovlivnit obsah svých talířů. 

Další kroky a řešení

V další fázi projektu budeme dohromady s výzkumnou organizací INESAN a s odborníky v tématu hledat cesty, jak se dá plýtvání snížit. Na podzim se uskuteční workshopy a na pořadu dne budou vybraná témata, jako je optimalizace počtu porcí, zchlazování přebytků ve výdeji či možné darování pokrmů, ať už ve škole, nebo do blízké charity.

Další články

Náš projekt Prague Food Waste odhalil, že ve čtyřech pražských školních jídelnách, fungujících jako příspěvková organizace, končí až 31 %
Aplikace Zachraň oběd je na světě. Po dobu několika měsíců jsme na jejím vývoji spolupracovali s firmou Etnetera Flow. Proč
Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Přejít nahoru