Estetická kritéria
Velikost, barva a tvar hrají zásadní roli při cestě ze sklizně na regály supermarketů. Své by o tom mohli říct nejen místní farmáři, ale také pěstitelé exotických plodin.
- Mandarinky i grepy z Peru jsou pro export kvůli vzhledu odmítány pravidelně.
- U citrusu tangelo se tak děje až v 50 % případů.
- Podobně je na tom ročně až 88 tun manga v Senegalu.
- Pro takové plody existuje v Peru i místní trh, ale nadbytek je tak velký, že je farmáři prodávají bez zisku.
- Před distribucí po Evropě se plodiny znovu kontrolují. V jednom ze skladů tak vyhodili 30 % limetek z Mexika.
Supermarkety navíc estetická kritéria zneužívají. V době nízké poptávky mohou stupňovat požadavky, aby se vyhnuly nákupu přebytečného zboží. Naopak při vysoké poptávce neváhají přivřít oko a nabízet méně vyhovující zboží, aby dokázali plně uspokojit poptávku.
Okurky nejsou hřebíky
Ovoce a zelenina nevychází z automatizované výrobní linky, to ale zmiňované přísné estetické nároky nereflektují. Rozdíl mezi výrobní linkou a polem plným brokolice spočívá v tom, že to druhé silně podléhá vnějším vlivům – není tedy překvapením, že zemědělci raději často vypěstují víc, než se zavázali dodat kupujícímu, aby měli jistotu, že sklidí dostatečné množství plodin vyhovujících estetickým kritériím.
Aby mohli zemědělci sklidit úrodu, připravit ji k transportu a dopravit ji ke kupujícímu, supermarkety jim musí nabídnout odpovídající cenu.
Aby mohli zemědělci sklidit úrodu, připravit ji k transportu a dopravit ji ke kupujícímu, supermarkety jim musí nabídnout odpovídající cenu. Čerstvé ovoce a zeleninu nelze příliš dlouho skladovat, jelikož jejich hodnota na trhu s ubývající čerstvostí klesá. Ve chvíli, kdy nabídnutá cena už nepokryje ani celkové výdaje, zemědělcům často nezbývá než nechat sklizeň ležet na poli, nebo ji použít jako krmivo pro hospodářská zvířata.
Hnutí Feedback razí přesvědčení, že plýtvání jídlem nelze ospravedlnit a je třeba proti němu aktivně bojovat na všech frontách. Zároveň zdůrazňuje, že v tuto chvíli správná redistribuce nevyužitého jídla představuje důležitou formu (alespoň částečné) nápravy současné situace. Navrhuje i konkrétní příklady řešení, jak takové redistribuce docílit.
Víc se už můžete dozvědět přímo v kompletní zprávě, která vychází i ze zajímavých případových studií z Velké Británie, Evropy, Peru, Senegalu a Jihoafrické republiky. A pokud vás zajímá, jak to vypadá v České republice, tady pro vás máme naši vlastní studii, která přináší nejen řadu zajímavých poznatků od odborníků, ale hlavně informace o aktuální situaci v České republice.
Na co má takové plýtvání vliv?
Produkce potravin je jedním z nejvýraznějších lidských činitelů, který má vliv na ekosystém naší planety. Je to právě narůstající poptávka po jídle, která má v současnosti na svědomí:
- víc než 80 % odlesňování planety,
- až 70 % spotřeby pitné vody,
- až 30 % produkce emisí skleníkových plynů,
- největší podíl na ztrátě biologické diverzity planety.
Zdroj: Feedback
Foto: Pexels, Wikimedia Commons
Článek vznikl v rámci projektu Mluvme o plýtvání potravinami.
