Pralesy mizející v našich odpaďácích

Jedno fotbalové hřiště za sekundu, jeden New York za den, jedna Itálie ročně. To jsou rozměry, které odpovídají rozloze kácených pralesů. A stojí za ním, mimo jiné, i naše nehospodárné nakládání s jídlem.

Nová studie ukázala, že kvůli kácení jsme v roce 2017 přišli každou vteřinu o prales o velikosti fotbalového hřiště. Každý den tak ze světa zmizely stromy o rozloze New Yorku. Za jeden rok se vykácela plocha o rozloze Itálie. Jediným viníkem ztrácející se zeleně je přitom lidstvo. A důvody hledejte třeba u sebe v koši.

Plýtváním ohrožujeme pralesy

Mezi hlavní důvody krácení pralesů patří pěstování sóji, chov hovězího dobytka i získávání palmového oleje. Např. palmový olej se používá ve sladkostech a kvůli svým stabilizačním vlastnostem se přidává i do pečiva. Slané i sladké pečivo přitom patří k tomu, co se nejčastěji vyhazuje. Obchody se bojí, že zákazníci nebudou mít zájem o den staré housky, a proto každý den po celém světě končí v koši tuny pečiva. Jenom chleba se každý rok vyplýtvá 900 000 tun.

Džungli ale kromě palmového oleje ohrožuje také produkce sóji. Celkem 98 % světové produkce sóji se využívá jako krmivo pro dobytek, který se chová na maso a mléko. Když pak tohle maso vyhodíme do koše a mléko necháme zkysnout, zbytečně zvyšujeme poptávku a nepřímo přispíváme k dalšímu ničení pralesů po celém světě.

Proč nás to musí zajímat? Co se vlastně děje, když kácíme pralesní porost? Zvedá se hladina oxidu uhličitého v atmosféře a mizí přirozený habitat mnoha živočichů. S tím, že pouze dvě procenta z rozpočtu na boj s klimatickou změnou jdou na ochranu lesů a půdy, je jasné, že se něco musí změnit.

Děsivé je, že kromě škod na planetě má odlesňování na svědomí i lidské životy. Jenom v roce 2017 přišlo o život 197 lidí, půlka z nich příslušníci původních kmenů. Navíc, podle zjištění BBC zhruba 70 procent firem sídlí v daňových rájích, a státům, na jejichž území se kácí, tak platí minimální nebo žádné daně. Takže naše plýtvání jídlem není jenom environmentální problém, je to něco, co reálně ohrožuje přežití původních obyvatel a přispívá ke špatné ekonomické situaci v zemi.

Kde (ne)mizí pralesy

Brazílie, Kolumbie, Kongo, to jsou všechno klíčové oblasti s masivními deštnými pralesy. A bohužel jsou to také rekordmani v porážení stromů. Brazílii se sice podařilo zvrátit meziroční nárůst kácení, ale pořád je v odlesňování na prvním místě. Naopak Kolumbie zaznamenala ve stejném období padesátiprocentní nárůst ztráty lesů. Jedinou dobrou zprávou tak je, že alespoň Indonésii se daří trend zvrátit. V roce 2017 zaznamenala nejnižší ztrátu pralesů od doby, kdy monitorování začalo.

 

 

Foto pořídila Anna Strejcová v Indonésii

Článek vznikl v rámci projektu Mluvme o plýtvání potravinami. | Zdroj: The Guardian | BBC

Další články

Pořádáte konferenci, nebo jiný event a obáváte se plýtvání jídlem? Máme pro vás několik tipů, jak minimalizovat odpad a efektivně
Podzim je za rohem, a s ním přichází i sezóna dýní! Tyto oranžové krásky nejsou jen dekorací na Halloween, ale
Nedávno jsme přinesli data získaná z měření potravinového odpadu ve 4 školních jídelnách v Praze, které jsou zřizované a vaří
Přejít nahoru