Začalo to v říjnu roku 2016, kdy Scott Nash, zakladatel jednoho amerického obchodního řetězce, dostal chuť na koktejl. Nejraději ho má z jogurtu, ale jelikož byl zrovna na chatě ve Virginii, jediný kelímek jogurtu byl ten, který tam omylem nechal při svém posledním pobytu o půl roku dříve. Otevřel ho a zjistil, že jogurt vypadá v pořádku – žádná plíseň, žádný podezřelý zápach. Hodil ho do mixéru a jak sám napsal na svém blogu: „vypil jsem koktejl a čekal“. A světě div se, nic se mu nestalo.
Nash byl odjakživa proti plýtvání jídlem, od této chvíle ale začal pečlivě dokumentovat své zkušenosti. Ušlehal smetanu téměř čtyři měsíce po datu spotřeby uvedeném na obalu, k těstovinám podával artyčokovo-citrónové pesto se sedmiměsíční prošlou lhůtou, zkusil také 15 dnů staré hovězí maso, 24 dnů prošlého uzeného pstruha, kuřecí vývar s více než třemi měsíci po datu minimální trvanlivosti, pečená rajčata sedm měsíců po datu spotřeby a prakticky rok staré tortilly. A stále se mu nic nedělo.
Měli bychom i my jíst prošlé potraviny?
Důležité je rozumět tomu, co data znamenají. Scott Nash bydlí ve Spojených státech, kde se předpisy o datování potravin výrazně liší. Američan se může setkat hned s několika označeními, např. „expirace“, „spotřebujte do“, „nejlepší před“, „prodejné do“ a další. My to máme jednodušší, v Evropské unii jsou uváděna pouze data „spotřebujte do“ nebo „minimální trvanlivost“. I přesto má však označování dle průzkumů na svědomí až 10 % celkového objemu vyplýtvaných potravin v EU, což je ročně až 8,8 milionu tun.
Podle studie britské organizace FEEDBACK se ročně v Británii vylije téměř 38 milionů litrů mléka po datu spotřeby. Naprostá většina tohoto mléka je však stále v pořádku a z jeho konzumace nehrozí žádné zdravotní nebezpečí. Studie dokonce uvádí, že běžné mléko bývá bez problémů konzumovatelné až sedm dní po datu spotřeby. I pouhý jeden den trvanlivosti navíc by mohl zachránit až 14 milionů litrů mléka. FEEDBACK proto prodejce vyzval, aby svůj postoj přehodnotili.
V Norsku a Dánsku vkládají větší důvěru ve spotřebitele: mléko je v těchto zemích označováno datem minimální trvanlivosti a rozhodnutí, zda je či není v pořádku, tak zůstává primárně na konzumentech a jejich smyslech.
Také doporučujeme věřit svým smyslům a selskému rozumu – stejně, jako to udělal Scott. Jídlo očichejte, prohlédněte a pokud nezaznamenáte nic podezřelého, zkuste ho ochutnat. Uvidíte, že tak zachráníte spoustu jídla.
Sledujte projekt Spotřebuj mě
Úvodní foto: Pexel
