Pro jaké jídlo chodí lidé nejčastěji?
Nejvíce se nakupují potraviny běžné spotřeby – ovesné vločky, červená čočka, rýže, vejce – a také produkty stáčené drogerie. Na prodejně v Radhošťské ulici ve Vinohradech je favoritem čerstvé máslo z bio arašídů, které si zákazníci melou v profesionálním mlýnku přímo v prodejně. Stalo tak oblíbeným, že jsme podobný mlýnek pořídili i pro zákazníky na Hradčanské.
Jde vysledovat, zda lidé nakupují třeba větší/menší množství suroviny, než jim nabízejí balení v obchodech?
Bezobalové nakupování umožňuje zkoušet i nové suroviny. Toho, s čím v kuchyni ještě neumíte příliš pracovat, si tu máte možnost koupit méně a zkoušet. Je tu také lépe možné volit objem nakupované potraviny podle toho, pro kolik nakupujete strávníků. Před rodinnou oslavou přijdete s kyblíky. Pro běžné nákupy si najdete tu svoji odpovídající velikost obalů. Takto u nás zákazníci většinou nakupují – řídí se velikostí nádob, které si donesou, a to zejména u surovin, které se používají na denní bázi. U specifičtějších produktů obvykle kupují takové množství, jaké je možné včas spotřebovat.
Vyhazují se z obchodů nějaké zbytky surovin?
Vyhazuje se minimálně. Suché potraviny, které mají datum minimální trvanlivosti, nabízíme zákazníkům za zlevněnou cenu. Čerstvé, které se po uplynutí data spotřeby prodávat nemohou, si rozeberou zaměstnanci. Staré pečivo se využije třeba pro drůbež.
Co je nejtěžší skladovat?
Chlazené potraviny je obtížnější skladovat kvůli krátké době trvanlivosti. Část chlazeného sortimentu – jogurty, sýry, mléko – nabízíme v zálohovaných sklenicích. Ještě o malinko náročnější je to u chlazeného zboží nabízeného na váhu a baleného do krabiček zákazníků. To má ještě omezenější trvanlivost.
Jaké chyby nejčastěji zákazníci dělají?
Zboží v Bezobalu je pro zákazníky připraveno v násypnících, dózách nebo jej plní obsluha zpoza pultu (například pomazánky, hummus, tofu apod.). Může se stát, že si zákazník přinese nádoby s velmi úzkým hrdlem, do kterých se produkt špatně dávkuje. Vždy to je ale možné nějak vyřešit. Zákazníci si mohou vypomoci kovovými trychtýři nebo použít tzv. bazar obalů, kde je možnost bezplatně využít šroubovací sklenice. Dál se může stát, že zákazníci, kteří nejsou v bezobalovém nakupování ještě příliš zkušení, s nejistotou určují množství, které si chtějí odnést. Často se to děje třeba u ořechů. V běžném obchodě totiž tvoří značnou část balení vzduch, v Bezobalu si ale lidé nasypou pytlík plný ořechů. Zrovna u tohoto zboží je pak možné poznat rozdíl v ceně. Pokud si zákazníci nejsou jistí, pomoci jim může obsluha.
Je nějaké jídlo, které nemůžete prodávat, protože bez obalu prostě není?
Věříme, že takové není. Vždycky je to o tom najít řešení, které je dostatečně praktické pro zákazníka, zvládnutelné pro prodavače a zároveň hygienicky vyhovující. Jednoduché jsme si to neudělali, ale smysl to dává.
První obchod Bezobalu vznikl v roce 2015, jak se vám po těch letech daří?
Ano, první prodejnu jsme založili v Bělehradské ulici, v roce 2017 se nám pak podařilo upozornit na problematiku nadměrného množství obalu a odpadů kampaní „Co se mi stalo?“ s tzv. člověkem obalovým. Kampaň současně sloužila jako podpora našich crowdfundingových snah, které byly velice úspěšné. Za pomoci podporovatelů z platformy Hithit jsme vybavili a otevřeli první samoobslužnou prodejnu na Hradčanské, letos se naše prodejny rozrostly o nejnovější obchod v Radhošťské ulici na Vinohradech. Rozvoj se nám daří – pořád objevujeme něco nového, rozšiřujeme sortiment, nacházíme nové bio dodavatele a rozšiřujeme možnosti bezobalového nakupování v Praze.
Bezobalu je nezisková organizace zaměřená na šíření myšlenky a dobrou praxi v oblasti minimalizace vzniku odpadů. K tomu slouží zatím tři pražské prodejny s nebalenými potravinami a kosmetikou a řada dalších aktivit. Bezobalu realizuje osvětový program na základních a středních školách a pro zájemce o otevření bezobalových obchodů pořádá školení. Aktuálně se organizace vrhá na proměnu Karlínského Přístavu 18 600 v Zero Waste Point.
Foto: Štěpán Lohr
