fbpx

10 kroků k celosvětovému omezení plýtvání

Globálním cílem OSN je omezit do roku 2030 plýtvání potravin na polovinu. To je velká výzva. Nová zpráva od neziskové organizace World Resources Institute proto apeluje na vlády, firmy, farmáře i spotřebitele, aby sehráli svou roli, a v novém akčním programu představuje 10 kroků, které pomohou nastartovat změnu.
Datum: 20.02.2020 Autor: Michaela Hadašová
...hledáme způsoby, jak neplýtvat

Třetina světové produkce potravin, která se vyhodí, způsobuje 8 % skleníkových plynů a stojí 940 miliard dolarů. Přitom 1 z 9 lidí na světě stále trpí podvýživou. Nejnovější zpráva WRI nastavila Globální akční program pro překonání problému plýtvání potravinami. Prvním krokem by mělo být splnění následujících bodů.

1. Národní strategie

Každá země by měla mít strategický plán ke snížení plýtvání a ztrát potravin, který pomáhá sladit aktivity soukromého sektoru, farmářů, veřejné politiky i chování spotřebitelů s vidinou společného cíle.

2. Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Ve Velké Británii se 53 maloobchodníků zavázalo měřit a omezovat plýtvání potravinami, využijí přitom know-how státních institucí a neziskových organizací v rámci tzv. iniciativy Courtauld. Partnerství veřejného a soukromého sektoru funguje i v dalších zemích, např. v Nizozemí a USA, stačí se k nim připojit.

3. Iniciativa „10x20x30“

Ke ztrátám potravin často dochází už při výrobě, manipulaci s potravinami a jejich skladování. Pokud se pro změnu rozhodne alespoň 10 největších potravinářských a zemědělských společností ze soukromého sektoru a zapojí 20 svých největších dodavatelů do roku 2030, může to mít obrovský dopad. Přečtěte si, kdo se k iniciativě připojil.

4. Méně ztrát u drobných zemědělců

Malým zemědělcům je potřeba pomoci s produktivitou a efektivitou. To se týká zejména subsaharské Afriky a jižní Asie, kde se při sklizni ztratí zhruba 26 % potravin manipulací a nesprávným skladováním. Například v Nigérii se díky školení od YieldWise snížily ztráty pěstitelů rajčat o 54 %.

5. Dekáda efektivního skladování

Co když budou ve 20. letech 21. století technologie pro skladování potravin celosvětově rozšířené, cenově dostupné a šetrné ke klimatu? Díky inovacím jako je chlazení na solární pohon by se na trh dostalo více potravin. To by vyřešilo obrovské množství vyhozeného jídla, hlavně v chudých zemích.

6. Změna sociálních norem spotřebitelů

Úspěšné iniciativy ukazují, že je nutné lidem co nejvíce usnadnit potřebnou změnu chování. Britská organizace „Love Food, Hate Waste“ spolupracovala s maloobchodníky na zrušení akcí „1+1 zdarma,“ podporujících nadměrné nakupování. Přímo na obaly potravin pak tiskla informace o správném skladování, aby lidem ukázala, jak plýtvat méně.

7. Snižování emisí

Omezení plýtvání potravin s vysokými emisemi, jako je hovězí maso, mléčné výrobky či rýže, může výrazně přispět ke zmírnění klimatických změn.

8. Vyšší financování

Mnoho slibných řešení vyžaduje finanční investice. V roce 2016 zahájila nadace Rockefeller Foundation iniciativu YieldWise a přispěla tak 130 miliony dolarů na řešení ztrát potravin v Keni, Nigérii a Tanzanii a plýtvání potravinami v Severní Americe a Evropě. V roce 2019 vydala Světová banka dluhopis pro udržitelný rozvoj v hodnotě 300 milionů dolarů zaměřený na snižování potravinových ztrát. Takových investicí je však potřeba mnohem více.

9. Boj s nedostatkem dat

Po dobu následujících 5 let je nutné podporovat výzkum, který nám pomůže porozumět rozsahu problematiky. Díky datům budeme schopni identifikovat ohniska ztrát, monitorovat je a strategicky plánovat jejich zefektivnění.

10. Pokrok ve výzkumu

Nejde jen o to měřit, kolik jídla se vyhodí. Musíme také najít odpověď na otázky: Jaké infrastruktury potřebují zemědělci pro omezení potravinových ztrát? Která řešení vykazují nejlepší návratnost investic? A co nám může sociologie a psychologie říci o tom, jak co nejsnáze posunout sociální normy v oblasti plýtvání potravinami?

Úvodní foto © SlowFood.com
Trh s rajčaty © Reuters, Akintunde Akinleye

Zdroj: World Resources Institute

Další novinky