Norské obaly potravin nutí k zamyšlení

Společnost Tine, která patří k norským mlékárenským gigantům, představila v lednu letošního roku nepatrnou, ale zásadní změnu na etiketách svých produktů. Přečtěte si, jak málo stačí k tomu, aby se omezilo plýtvání.
Datum: 10.05.2018 Autor: Alexandra Pokorná
...hledáme způsoby, jak neplýtvat

Nejenom v Norsku ztotožňují lidé označení „minimální trvanlivost“ a spotřebujte do“. Zatímco produkt s prošlou minimální lhůtou trvanlivosti je jedlý (jen už není zaručena nejvyšší jakost), produkt s prošlou lhůtou spotřeby je neprodejný a může být zdraví nebezpečný.

V angličtině se minimální trvanlivost řekne best before“ a společnost Tine k tomuto označení přidala malý dovětek but not bad after“. Zákazníky tím navádí k tomu, aby jídlo sami otestovali a zamysleli se nad tím, jestli skutečně po prošlém datu minimální trvanlivosti musí letět do koše.

Tine tak kráčí ve stopách některých svých konkurentů, jako jsou mléčné výrobky Q-Meieriene nebo distributor vajec Prior, kteří již toto označení používají.

Boj proti plýtvání jídlem je velká společenská výzva a hospodárnější zacházení s jídlem je v zájmu celého Norska. Je dobře, že ohledně správného značení výrobků táhneme za jeden provaz,

dodal výkonný ředitel společnosti, která míní, že téměř každý třetí Nor někdy vyhodil mléko s prošlým datem minimální trvanlivosti, aniž by zkontroloval, zda je opravdu zkažené.

Díky společnému úsilí velkých potravinářských společností tak budou nové etikety pomáhat spotřebitelům celé řady produktů, jako jsou například:

  • vejce
  • mléko a krabičkové školní mléko
  • smetana, zakysaná smetana
  • jogurty
  • ovocné šťávy

Další novinky

Záleží Vám na světě okolo, a proto si vážíte jídla a neplýtváte? Přihlaste se k odběru novinek od Zachraň jídlo

Váš e-mail

Vaše jméno a příjmení