Fakta o plýtvání
Produkce potravin a činnosti s tím spojené jsou celosvětově zodpovědné za vznik asi 23% emisí skleníkových plynů. Naše rozhodnutí, co si ne/dáme k jídlu, tedy mají zásadní vliv na to, jak jako společnost zacházíme s přírodními zdroji. S potravinovým odpadem přicházíme i o spoustu peněz. Jak závažný je problém plýtvání jídlem?
Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí.
Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropské unii připadá na jednoho člověka 127 kg potravinového odpadu za rok. Za 55 % jsou zodpovědné domácnosti, 18 % se vyhodí při výrobě a zpracování, 11 % má na svědomí primární produkce, 9 % ve veřejné stravování a 7 % vyplýtvají maloobchody.
Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství a Eurostat
Domácnosti v EU mají na svědomí 55 % potravinového odpadu.
Podle výzkumu MENDELU vyhodí obyvatel brněnského sídliště průměrně 37,4 kg jídla ročně. Jedná se o vyhnutelný odpad, tedy jídlo, které se bývalo dalo sníst. Samotní obyvatelé přitom dle svého úsudku odhadují jen 12,27 kg. Snížit plýtvání jídlem může každý z nás. Podívejte se třeba na naše inspirativní recepty.
Zdroj: Eurostat a projekt Neplýtvej potravinami MENDELU
Skoro o polovinu jídla víc vyhodí ti, kdo žijí sami.
Lidé žijící v domácnosti ve větším počtu obvykle zacházejí s jídlem hospodárněji. Jednotlivci často nakoupí hodně jídla a nejsou schopni ho sníst.
Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal
143 miliard eur končí v koši.
Plýtvání potravinami stojí podniky a domácnosti v EU odhadem 143 miliard eur ročně a způsobuje nejméně 6 % celkových emisí skleníkových plynů v EU.
Zdroj: Evropská komise, projekt EU Fusions
Průměrná česká domácnost by omezením plýtvání mohla ušetřit přes 8 000 Kč ročně.
V roce 2023 jsme společně s Mendelovou univerzitou v Brně a Vysokou školou ekonomickou sestavili výpočet z něhož vyplývá, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně přijde o 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč. Podrobnosti se dozvíte zde.
Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal
42 % našich popelnic zaplňuje bio odpad.
Problém nastává ve chvíli, kdy se biologicky rozložitelný odpad ukládá spolu se zbylým komunálním odpadem na skládky. Jeho rozkladem bez přístupu vzduchu totiž vzniká kromě CO2 i metan. Ten je dvacetkrát intenzivnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.
Zdroj: Institut cirkulární ekonomiky
Polovina Čechů si plete pojmy „minimální trvanlivost“ a „spotřebujte do“.
Až 14 % Čechů nespotřebovává potraviny po uplynutí těchto dat. V EU se takhle ročně vyplýtvá 8,8 milionu tun potravin. Po skončení doby minimální trvanlivosti je přitom zboží obvykle zcela v pořádku a nemusí se vyhazovat. Termín „spotřebujte do“ značí, že jídlo už může být po datu zdravotně závadné. Než ho ale vyhodíte, zkuste ho očichat a vizuálně zhodnotit. Přečtěte si víc.
Zdroj: Potraviny AV21, Sociologický ústav AV ČR
40 % celkového objemu sladké vody spotřebované v EU jde do zemědělství.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí se v EU nejvíce vody za rok využívá právě v zemědělství. Na světě pak v zemědělství končí až 70 % veškeré spotřebované vody.
Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí
Na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 500 litrů vody.
Z toho většina vody (15 300 litrů) padne jen na vypěstování krmiva. Nejnáročnější na vodu je ale čokoláda. Ne jeden kilogram čokolády se při produkci a transportu vypotřebuje asi 24 000 litrů vody.
Zdroj: The water footprint of food
40 % cereálií vypěstovaných na celém světě je zkrmeno chovnými zvířaty.
Tento způsob produkce jídla je nevýhodný, protože dochází k úbytku konzumovatelných surovin. Navíc zvířata sežerou velké množství sóji, kvůli jejímuž pěstování se kácí deštné pralesy.
Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal
21–37 % globálních emisí skleníkových plynů má na svědomí produkce potravin.
V těchto číslech je zahrnuto nejen zemědělství, využívání půdy a její přeměna, ale i doprava, zpracování, skladování, balení, prodej, spotřeba a potravinové ztráty.
Zdroj: Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu
Asi polovina všech chycených ryb je vyhozena mrtvá zpět do moře.
Mnoho z vyhozených druhů je vhodných k jídlu, ale nejsou považované za žádoucí. Na vině je také špatná rybářská politika. V Evropě má každý stát kvótu, kolik smí jednotlivého druhu ryb vylovit. Pokud loď překročí kvótu, musí nadbytek vyhodit do moře.
Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal
Na jedno kilo požadované ryby připadá šestnáct kilogramů zbytečně zabitých mořských živočichů.
Během lovu ryb pomocí tažných sítí je průměrně vyloven jeden kilogram ryb na úkor 16 kilogramů dalších mořských živočichů, kteří nechtěně zahynou v pasti.
Zdroj: Tristram Stuart: Uncovering the Global Food Scandal
Kdo plýtvá
Prodej
Za vyhazování v obchodech můžeme hlavně my, zákazníci. Očekáváme totiž tu nejčerstvější nabídku. V regálech často zůstává zboží s krátkou dobou trvanlivosti, protože si bereme produkty ze zadních řad, abychom měli ty nejnovější, i když jídlo sníme třeba hned ten den. Online prodejci potravin mají největší odpisy u ovoce a zeleniny, protože jsme velmi nároční na to, jak vypadá zboží, které někdo vybral za nás.
Pohostinství a catering
Plýtvání v restauracích je způsobeno servírováním nadměrných porcí. Nejvíce se vyhazuje v zařízeních typu “All you can eat” s otevřenými bufety, kde si lidé mohou vzít více, než dokáží sníst. Problém může vzniknout při špatné předpovědi poptávky a počtu zákazníků. Přísné národní hygienické normy, např. nemožnost zmrazit nevydané vařené pokrmy na konci výdeje, způsobují, že je jejich trvanlivost krátká.
Domácnosti
Každému se už někdy stalo, že zapomněl nějakou potravinu v rohu lednice a ta se zkazila, nebo nestihl spotřebovat chleba dřív, než začal plesnivět. Ne vždy se daří dobře plánovat nebo nakupovat a vařit přesně podle seznamu. Podle kvalifikovaného odhadu vyhodí každý z nás ročně jídlo za 3519 Kč.
Výroba
Výrobci se snaží zavádět do provozů technologické inovace, které šetří peníze a pomáhají jídlo udržet čerstvější. Problémy ale nastávají mezi výrobci a prodejci. Požadavky obchodů jsou přísné, často odmítnou nebo vrátí celou objednávku. Poptávku navíc ovlivňuje mnoho dalších faktorů – třeba počasí.
Zemědělství
Zemědělci se snaží, aby vypěstovali prvotřídní zboží. Dokonalý vzhled jídla požadují nákupčí supermarketů, kteří mají na jednotlivé druhy potravin estetické normy. Argumentují při tom tím, že takové zboží vyžadují jejich zákazníci. Organizace pro výživu a zemědělství OSN odhaduje, že se kvůli vzhledu vyhodí až 20 % zemědělské produkce.
Distribuce
Distributor je mezičlánkem mezi výrobcem a prodejcem. Na jednu stranu musí vyžadovat perfektní kvalitu zboží, které nakupuje od výrobce či producenta, na druhou stranu musí plnit přísná kritéria, která vyžadují supermarkety.