Udělali jsme z plýtvání jídlem téma
Zachraň jídlo už od začátku existence provází happeningy a vzdělávací kampaně pro spotřebitele, díky nimž se podařilo dostat téma plýtvání jídlem pod kůži tisícům lidí. Happeningy a kampaně jsou způsobem, jak upozornit na konkrétní témata spojená s plýtváním, například na vyhazování esteticky nevyhovující zeleniny, na rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivosti nebo na možnost darování pokrmů z firemních jídelen.
Vše začalo v roce 2013, kdy jsme uspořádali první a historicky nejúspěšnější happening: Hostinu pro tisíc. Jednalo se o společný oběd pod širým nebem přímo na Václavském náměstí uvařený z více než 450 kg surovin, které by jinak přišly vniveč, a to kvůli estetickým nárokům nebo blížícímu se datu spotřeby. Na tiskovou konferenci dorazily desítky novinářů, na společný oběd pak stovky lidí, kteří se o jeho konání dozvěděli z rádia a televize. Úspěch Hostiny pro tisíc znamenal úspěšný start nové iniciativy Zachraň jídlo. Následovala řada dalších happeningů, jako Křivá polévka, Jam session nebo Disco salát.
Nezůstalo ale jen u jednorázových happeningů. O nutnosti řešit problematiku plýtvání jídlem jsme veřejnost informovali díky online kampaním. Mezi nejvýraznější patřila kampaň Jsem připraven, která upozornila na vyhazování “křivé” zeleniny a ovoce. V rámci ní vznikla stránka s podpisovým formulářem, kde se přes 10 000 lidí vyjádřilo ve prospěch prodeje křivé zeleniny v obchodech. Následně ji začaly obchodní řetězce Tesco, Penny Market a Rohlík.cz nabízet.
Pomohli jsme změnit zákony a vyhlášky
Aby se množství vyhozeného jídla reálně snížilo, je třeba kromě šíření povědomí také měnit vyhlášky a zákony. To se naštěstí daří.
Hned díky našemu prvnímu happeningu Hostina pro tisíc se podařilo zviditelnit problém 15% DPH, kterou museli obchodníci platit při darování jídla potravinovým bankám. V průběhu roku, který od Hostiny uběhl, se o problému začalo diskutovat v médiích a daň byla v prosinci roku 2014 zrušena. V roce 2018 následně prošla novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která přímo nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m² nabídnout potravinovým bankám neprodejné potraviny. Množství jídla proudícího do bank se tím významně zvýšilo.
Další téma, na které jsme se zaměřili, je možnost využití vařených pokrmů v jídelnách, které zde zbývají. Vytvořili jsme metodiku, která shrnuje podmínky pro jejich darování, a na téma přebytečných pokrmů v gastru jsme upozorňovali v médiích. Díky tomu Ministerstvo zemědělství iniciovalo vznik nové vyhlášky, která umožňuje zchlazení nebo zmrazení teplých pokrmů po celou dobu výdeje. Tím se může prodloužit trvanlivost pokrmů a lze je následně prodat nebo darovat charitám zchlazené či mražené. V roce 2024 se nám podařilo odstranit bariéry pro darování nevydaných pokrmů z příspěvkových organizací (například školních jídelen).
Data z praxe jako základ pro změnu
Jedním z našich významných úspěchů je odvaha jít přímo do terénu a sbírat konkrétní data o plýtvání potravinami. V projektu RedPot jsme ve spolupráci s výzkumnými institucemi analyzovali množství nevyužitého jídla v jídelnách a rychlých občerstveních, přičemž jsme zjistili, že až 14 % připravených pokrmů zůstává nevydaných, ačkoliv jsou stále vhodné ke konzumaci. Na tyto zkušenosti jsme navázali v projektu Prague Food Waste, kde jsme měřili potravinový odpad v pražských příspěvkových organizacích – například ve školách, nemocnicích nebo domovech pro seniory. Získali jsme tak unikátní data, která dosud v Česku nikdo nesbíral: například že až 38 % z vyhozeného jídla ve školních jídelnách tvoří zbytky z talířů. Tato data jsou klíčová pro tvorbu doporučení pro veřejnou správu a podporují systémové změny v nakládání s potravinami.
Zachránili jsme stovky tun potravin
O jídle nejen mluvíme, ale taky ho sami aktivně zachraňujeme. Během projektu paběrkování jsme jezdili na pole a do sadů v Polabí zachraňovat zeleninu a ovoce, které zemědělci z různých důvodů nemohli prodat. Čerstvé plodiny (například květák, kedlubny, cibuli, mrkev, jablka nebo hrušky) jsme za pomoci dobrovolníků sesbírali a darovali potravinovým bankám. Jednalo se o desítky tun kvalitních surovin, ke kterým nemívají klienti potravinových bank snadný přístup.
Vytvořili jsme také systém pro darování přebytečných pokrmů z firemních jídelen, který dříve neexistoval. Propojili jsme partnery na straně gastroprovozů a charitativních organizací a zprostředkovali jsme převozy pokrmů. Tento dlouhodobý projekt dostal jméno Zachraň oběd a díky němu se už podařilo zachránit desítky tisíc přebytečných porcí, které by jinak skončily v koši, a číslo zapojených subjektů a tím pádem i zachráněných obědů dál vzrůstá. Podařilo se nám zapojit jídelny a charity nejen v Praze, ale už i namátkově v Berouně, Brně, Plzni, Jablonci, Litomyšli, Frýdku Místku a další města budou brzy následovat.
