Pro média
Často se nás ptáte
Kolik potravinového odpadu vzniká v EU a jaké to má dopady?
V EU vzniká ročně téměř 59 milionů tun potravinového odpadu (131 kg/obyvatel), jehož tržní hodnota se odhaduje na 132 miliard eur (Eurostat, 2022). Eurostat odhaduje, že přibližně 10 % potravin, které jsou k dispozici spotřebitelům v EU (v maloobchodě, potravinářských službách a domácnostech), může být vyhozeno. Zároveň si přibližně 32,6 milionu lidí nemůže dovolit kvalitní jídlo každý druhý den (Eurostat, 2021). Boj proti plýtvání potravinami se proto stal jedním z klíčových témat tzv. Zelené dohody pro Evropu, specificky strategie Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork).
Jak si stojí Česko oproti zbytku Evropy v otázce plýtvání? Kdo je v Evropě lídrem a příkladem pro prevenci plýtvání?
Eurostat uvádí nejaktuálnější data z roku 2020, ze kterých vyplývá, že se v České republice vyhodí 972 445 tun ročně, což je přibližně 91 kg potravin na osobu za rok.
Česká republika začala odevzdávat data o vyplýtvaných potravinách do EU v rámci plnění nařízení Evropského parlamentu, které vstoupilo v platnost v roce 2020. Novější data zatím nejsou k dispozici. Data k porovnání: https://ec.europa.eu/food/safety/food_waste/eu-food-loss-waste-prevention-hub/eu-member-states
Jak moc přispívá výroba jídla a jeho plýtvání ke vzniku skleníkových plynů?
Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu odhaduje, že produkce potravin přispívá ke globálním emisím skleníkových plynů 21–37 %. Je zde zahrnuto nejen zemědělství, využívání půdy, ale i doprava, zpracování, spotřeba a potravinové ztráty. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) téměř 8 % emisí vypouštěných do atmosféry pochází z vyhozených potravin.
V jaké části potravinového řetězce se plýtvá nejvíce?
Podle návodu na vykazování dat Evropské komisi jsou z údajů vyloučeny potravinové ztráty (nesklizené potraviny nebo potraviny, které není povoleno uvádět na trh z bezpečnostních důvodů), pokud by ovšem započítány byly, graf by vypadal dle odhadů takto. Objem plýtvání potravinami v zemědělství je velká neznámá a politici na české ani evropské úrovni nepodnikají kroky k tomu, abychom o rozměru tohoto problému získali lepší představu. Více se tomuto tématu věnujeme v článku na našem blogu.
Z výše uvedeného důvodu se tedy celospolečensky uvádí tyto údaje: Za 55 % jsou zodpovědné domácnosti, 18 % se vyhodí při výrobě a zpracování, 11 % má na svědomí primární produkce, 9 % ve veřejné stravování a 7 % vyplýtvají maloobchody.
Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství a Eurostat
Co se děje se zbytky jídla, které vyhodíme do komunálního odpadu?
Obvykle putují na skládku nebo do spalovny a obojí představuje problém. Organické látky se na skládce nemohou rozložit, protože jsou zasypané jiným materiálem a jsou bez přístupu vzduchu. Ze zbytků potravin se místo toho uvolňuje metan, což je skleníkový plyn dvacetkrát škodlivější než je oxid uhličitý, který negativně přispívá ke změně klimatu. Pokud odpad putuje do spalovny, nejen že se nevyužije potenciál organické hmoty, která se mohla přeměnit v půdu, ale spalovně to způsobí problémy. Kvůli vysokému obsahu vody zpomalují zbytky potravin hoření.
Jak moc plýtvají Češi a co nejčastěji vyhazují?
Dle průzkumu z Mendelovy univerzity v Brně z let 2019 -2021 občan Brna průměrně vyhodí 37 kg stále poživatelného jídla ročně. V rámci subjektivního odhadu množství vyplýtvaných potravin respondenti uváděli 12 kg/rok. Z kvalifikovaného odhadu z přelomu roku 2022 a 2023 vychází, že rodina o dvou dospělých a dvou dětech ročně vyhodí potraviny v hodnotě 14 076 korun. Přepočteno na průměrnou domácnost, kterou podle Českého statického úřadu tvoří 2,33 osoby, to dělá 8 199 Kč. Spotřebitelé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, potom pečivo, mléčné výrobky, maso a vejce. Značný vliv má i roční období. Nejvíce se plýtvá v létě, především kvůli sezónnosti ovoce a zeleniny.
Proč lidé nejčastěji vyhazují potraviny?
Nejčastější příčiny plýtvání jsou špatné skladování potravin, navaření velkého množství jídla nebo špatné porozumění údajům na etiketách (minimální trvanlivost/spotřebujte do), které má za následek až 10 % z celkového množství vyhozeného jídla. (Evropská komise, 2018) Termín minimální trvanlivost interpretuje 51 % populace špatně. (Sociologický ústav AV ČR, 2022) Vysvětlení termínů naleznete zde.
Co může každý Čech udělat, aby neplýtval?
Prvním krokem je si uvědomit, že se plýtvání týká každého z nás. Domácnosti stojí za 53 % potravinového odpadu. (Eurostat, 2020) Zde na našem webu nabízíme celou řadu rad a tipů, jak šetřit planetu a tím i peněženku. Mimo jiné se lidé mohou přihlásit k odběru našeho newsletteru, ve kterém přinášíme nové rady, recepty i data každý měsíc.
Jak se k této otázce staví EU? Co momentálně EU řeší?
Evropská komise v roce 2019 přijala Cíle udržitelného rozvoje OSN jejichž cílem je snížit plýtvání jídlem v rámci celého potravinového řetězce na polovinu do roku 2030.
Na začátku července 2023 představila Evropská komise návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu. Konkrétně od členských států požaduje, aby do konce roku 2030 přijaly nezbytná opatření ke snížení plýtvání potravinami o 10 % při zpracování a výrobě a o 30 % v maloobchodě a při spotřebě (restaurace, stravovací služby a domácnosti).
Komise v současné době pracuje na revizi pravidel EU pro označování data spotřeby, vyžaduje reporting dat o množství potravinového odpadu od členských zemí, podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti předcházení plýtvání a aktivity potravinových bank, zveřejňuje komunikační materiály a podporuje Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem. (Eurostat, 2023)
Jak se k této otázce staví český stát?
Česká republika nemá vypracovanou strategii a stanovené milníky k tomu, aby se zde potravinový odpad systematicky snižoval, přestože se v rámci mezinárodních dohod zavázala do roku 2030 snížit množství potravinového odpadu na polovinu. Česká státní správa se touto agendou začala zabývat ve chvíli, kdy musela do české legislativy zapracovat návrhy z rozhodnutí řídících orgánů Evropské unie, např. směrnice o odpadech z roku 2008. Množství potravinového odpadu se začalo monitorovat v souvislosti s každoročním povinným reportováním Evropské komisi od roku 2020.
Tématem plýtvání potravinami se zabývá Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, neexistuje však odbor či oddělení, které by mělo plýtvání potravinami přímo na starosti. Většina aktivit směřuje k podpoře redistribuce potravin, tedy potravinových bank. Plán odpadového hospodářství pro období 2015 – 2024 je v anglickém jazyce k nahlédnutí na stránkách MŽP.
Jak komunikuje Zachraň jídlo s veřejnou správou?
Jsme v kontaktu s politiky a úředníky. Nyní převážně v návaznosti na projekt Zachraň oběd. V rámci projektu se nám podařilo vyjasnit podmínky pro darování nevydaných pokrmů z firemních jídelen, konkrétně na nutnost platby DPH, hygienická pravidla pro darování nebo možnost zchlazování či zmrazování pokrmů na konci výdeje.
Co považujete za největší úspěchy vaší práce?
Od roku 2013 se nám podařilo z plýtvání jídlem udělat celospolečenské téma. Zasazujeme se o legislativní změny, vzděláváme veřejnost, zpracováváme data, pořádáme workshopy a přednášky pro veřejnost i firmy. V rámci projektu Zachraň oběd se nám od roku 2021 daří zachraňovat okolo 70 porcí hotových jídel denně.