Kolik plodin zůstává na polích se neví a zřejmě ani vědět nechce

Objem plýtvání potravinami v zemědělství je velká neznámá a politici na české ani evropské úrovni nepodnikají kroky k tomu, abychom o rozměru tohoto problému získali lepší představu.

Když mluvíme o plýtvání potravinami, jedněmi ze základních pojmů, se kterými se potkáváme, jsou potravinová ztráta a potravinový odpad. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Potravinové ztráty vznikají, když se potraviny stanou nevhodnými k lidské spotřebě nebo se jinak znehodnotí dříve, než se dostanou ke konzumentům. Děje se tak obvykle v zemědělství a na cestě mezi zemědělci a retailem. OSN odhaduje, že se celosvětově 14 % vyprodukovaných potravin znehodnotí mezi sklizní a maloobchodem, tedy na úrovni potravinové ztráty. Studie Driven to Waste (od WWF a Tesco) z roku 2021 potravinovou ztrátu odhaduje dokonce na 15,3 % celosvětové produkce (1,2 miliard tun).

Potravinový odpad vzniká tehdy, když se vyhazují potraviny, které jsou nebo byly vhodné k lidské spotřebě v oblasti retailu, v restauracích, hotelech a domácnostech. Podle OSN se 17 % celkové světové produkce potravin vyhodí jako potravinová ztráta (z toho 11 % v domácnostech, 5 % ve stravovacích službách a 2 % v maloobchodě).

Je proto zajímavé, že se vedení států EU aktivněji nesnaží zjistit podrobná data o plýtvání jídlem v zemědělství, protože už z tohoto letmého pohledu lze vyčíst, že je zde velký prostor pro úsporu. Jen pro informaci: podíl výdajů na zemědělství v rozpočtu Evropské unie je nyní 31 %. Bylo by proto dobré znát, jak moc je produkce efektivní a jak by se plodiny, které tu zůstávají, daly dál využít nejen pro lidskou spotřebu.

Potravinová ztráta je přehlíženým problémem v Evropě a dalších průmyslových regionech, které se zaměřují na plýtvání potravinami v maloobchodě a u spotřebitelů

Povinné reportování bez dat o potravinových ztrátách

V roce 2022 Česká republika poprvé reportovala data o potravinovém odpadu Evropské komisi. Všechny členské státy nyní mají každoročně povinnost shromažďovat a reportovat data o tom, kolik se vyhazuje v jednotlivých sektorech. U nás má sběr dat na starosti Ústav zemědělské ekonomiky a informací, příspěvková organizace Ministerstva zemědělství, který data předává Ministerstvu životního prostředí a to data reportuje Evropské komisi.

Samo o sobě jde o dobrý krok, protože taková souhrnná data dosud chyběla. Má to ale svá omezení: podle návodu na vykazování dat Evropské komisi jsou z údajů vyloučeny potravinové ztráty (nesklizené potraviny nebo potraviny, které není povoleno uvádět na trh z bezpečnostních důvodů). Jak uvádí Český rozhlas v článku o plýtvání, Ústav zemědělské ekonomiky a informací u zemědělců zjistil uvádí mnohem vyšší čísla o plýtvání, než která poslalo Ministerstvo životního prostředí do Bruselu. Například zeleniny a ovoce se v Česku podle Ústavu vyhodí asi 130 tisíc tun. Cukrové řepy dokonce přes 217 tisíc tun. Když tyto údaje ze statistik vyjmeme, celková čísla o plýtvání v České republice se tím hodně zkreslí a jako jednoznačně největší “plýtvači” se jeví pouze domácnosti. Uváděný objem 972 445 tun potravinového odpadu v ČR by po jejich započítání razantně stoupl.

Dvě ministerstva, dva odhady: Kolik tun potravin se v ČR ročně vyhazuje? (Český rozhlas, 2023)

Jak pro Český rozhlas uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství, povinnost, aby i zemědělci zjišťovali a hlásili, kolik úrody nechají na poli, „by byla značnou administrativní a tím i finanční zátěží jak zemědělců, tak státní správy“.

Závazné cíle (ale ne pro zemědělce)

Evropská komise představila na začátku července 2023 návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské státy dosáhnout do roku 2030. Takový právně závazný dokument zatím chybí a může vytvořit mnohem větší tlak na snižování plýtvání než dnes, což je skvělé. Konkrétně od členských států požaduje, aby do konce roku 2030 přijaly nezbytná opatření ke snížení plýtvání potravinami o 10 % při zpracování a výrobě, o 30 % společně v maloobchodě a při spotřebě (restaurace, stravovací služby a domácnosti). Jedná se o návrh Komise, o kterém se teď bude jednat v Evropském parlamentu a v Radě Evropské unie. Ve hře ale byla i ambicióznější varianta, která počítala s cílem snížit plýtvání u zemědělců o 10 %, ve zpracování a výrobě o 25 % a v maloobchodě a u spotřebitelů o 50 %. Takový návrh ale neprošel. Potvrzuje se tím výrok, který zaznívá ve studii Driven to Waste, a to že „potravinová ztráta je přehlíženým problémem v Evropě a dalších průmyslových regionech, které se zaměřují na plýtvání potravinami v maloobchodě a u spotřebitelů“.

Další články

Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Loupu slupky od brambor a házím je do sáčku v kuchyňském koši s pocitem, že se na skládce rozloží a
Nová vyhláška Ministerstva zemědělství č. 121/2023 Sb. přináší pro náš projekt Zachraň oběd důležitý průlom v boji proti plýtvání potravinami.
Přejít nahoru