Skoro miliarda tun jídla se vyhodí, říká nová studie OSN

Studie Food Waste Index Report 2021 nabízí aktuální pohled na plýtvání jídlem u spotřebitelů, ve stravovacích službách a v obchodech, kde se ročně vyhodí 931 milionů tun jídla. Protože čísel o plýtvání přibývá, pokusili jsme se je trochu vyjasnit.

Nově vydaný dokument Food Waste Index Report 2021 (FWIR 2021) od Organizace spojených národů uvádí, že v domácnostech, stravovacích službách a obchodech se vyhodí 931 milionů tun jídla ročně. Údaje zahrnují vyhozené jedlé části, nejedlé části (kosti, slupky apod.) a nápoje.

Téměř 570 milionů tun, tedy 61 %, vyprodukují domácnosti, 26 % stravovací služby a 13 % obchody. Nejpřesnější data z těchto tří segmentů jsou k dispozici z domácností, naopak o retailu a stravovacích službách tak přesná data zatím v celosvětovém měřítku nemáme.

Srovnání s dalšími údaji o plýtvání

Jak už bylo řečeno, podle FWIR 2021 se na úrovni domácností, stravovacích služeb a maloobchodu vyhodí 931 milionů tun jídla. To představuje 17 % veškerých potravin. Jinými slovy se v těchto třech sektorech vyhodí skoro pětina všeho vyprodukovaného jídla.

Když je ale řeč o plýtvání jídlem, často se zmiňuje, že se vyhodí třetina jídla. Tak jak to je?

Údaje o tom, že na světě se vyhodí třetina všeho jídla pochází ze staršího, ale neméně důležitého dokumentu o plýtvání jídlem, kterým je studie Global Food Losses and Food Waste z roku 2011.

Přístupy obou studií se liší, a proto nemůžeme tyto dva údaje srovnávat. Jedním z rozdílů je, že studie z roku 2011 měřila pouze jedlé části a nebrala v potaz kosti slupky a další nejedlé části. Dalším důležitým rozdílem je, že pracovala s celým distribučním řetězcem od sklizně/výroby, přes zpracování až po konzumaci. FWIR 2021 se soustředí jen na druhou část řetězce – domácnosti, stravovací služby a maloobchody. Budeme-li tedy hovořit o celém potravinářském průmyslu, zůstaňme u jedné třetiny vyhozeného jídla, pokud se zaměříme na pozdější část potravinového řetězce, můžeme mluvit o pětině.

FWIR 2021 také oproti dosavadním předpokladům nepotvrdila, že by se více plýtvalo v zemích s vyššími příjmy. Podle ní připadá na jednoho obyvatele průměrně 74 kg vyplýtvaných potravin, a to jak v bohatších zemích, tak v těch s nižšími a středními příjmy.

Metodika

FWIR 2021 navrhuje, jak míru plýtvání potravinami měřit ve všech zemích s ohledem na jejich různé možnosti (zejména finanční). Využívá na to tříúrovňovou metodiku*. Čím vyšší úroveň, tím více práce a zdrojů je vyžadováno, čímž se ovšem zvyšuje i přesnost a užitečnost údajů.

Tento tříúrovňový postup je navržen tak, aby napomohl vládám efektivně měřit potravinový odpad, posoudit dopad opatření zaměřených na jeho redukci, sledovat pokroky v čase a smysluplně porovnával výsledky z různých zemí. To vše by mělo přispět k dosažení bodu 12.3 udržitelných cílů SDG’s, tedy ke snížení množství vyhozeného jídla na maloobchodní a spotřebitelské úrovni na polovinu do roku 2030.

Další opatření proti plýtvání jídlem bude řešit v roce 2021 summit OSN o potravinových systémech.

 

* Úroveň 1 používá modelování k odhadu plýtvání potravinami pro státy, které dosud neprovedly vlastní měření. Pro země bez vlastních dat o plýtvání je odhad vytvořen na základě dat z blízkých zemí a zemí s podobnou úrovní příjmů. Tyto odhady mohou fungovat jako krátkodobá podpora, zatímco vlády rozvíjejí kapacitu pro národní měření.

Úroveň 2 je doporučený přístup. Zahrnuje praktické měření plýtvání potravinami, které se liší podle sektoru. Generuje primární údaje o skutečné produkci potravinového odpadu a splňuje požadavek na sledování potravinového odpadu na národní úrovni v souladu s cílem udržitelného rozvoje 12.3.

Úroveň 3 navíc poskytuje podrobnější informace o odpadu, které mohou být užitečné pro zavedení dalších intervencí určených ke snížení jeho produkce. Například informace o poměru jedlých a nejedlých částí potravinového odpadu mohou pomoci při snahách o co nejlepšího využívání potravinových zdrojů a uplatňování hierarchie nakládání s odpady.

Další články

Aplikace Zachraň oběd je na světě. Po dobu několika měsíců jsme na jejím vývoji spolupracovali s firmou Etnetera Flow. Proč
Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Evropská komise na začátku července představila návrh směrnice na právně závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu, jichž mají členské
Přejít nahoru