Nově vydaný dokument Food Waste Index Report 2021 (FWIR 2021) od Organizace spojených národů uvádí, že v domácnostech, stravovacích službách a obchodech se vyhodí 931 milionů tun jídla ročně. Údaje zahrnují vyhozené jedlé části, nejedlé části (kosti, slupky apod.) a nápoje.
Téměř 570 milionů tun, tedy 61 %, vyprodukují domácnosti, 26 % stravovací služby a 13 % obchody. Nejpřesnější data z těchto tří segmentů jsou k dispozici z domácností, naopak o retailu a stravovacích službách tak přesná data zatím v celosvětovém měřítku nemáme.
Srovnání s dalšími údaji o plýtvání
Jak už bylo řečeno, podle FWIR 2021 se na úrovni domácností, stravovacích služeb a maloobchodu vyhodí 931 milionů tun jídla. To představuje 17 % veškerých potravin. Jinými slovy se v těchto třech sektorech vyhodí skoro pětina všeho vyprodukovaného jídla.
Když je ale řeč o plýtvání jídlem, často se zmiňuje, že se vyhodí třetina jídla. Tak jak to je?
Údaje o tom, že na světě se vyhodí třetina všeho jídla pochází ze staršího, ale neméně důležitého dokumentu o plýtvání jídlem, kterým je studie Global Food Losses and Food Waste z roku 2011.
Přístupy obou studií se liší, a proto nemůžeme tyto dva údaje srovnávat. Jedním z rozdílů je, že studie z roku 2011 měřila pouze jedlé části a nebrala v potaz kosti slupky a další nejedlé části. Dalším důležitým rozdílem je, že pracovala s celým distribučním řetězcem od sklizně/výroby, přes zpracování až po konzumaci. FWIR 2021 se soustředí jen na druhou část řetězce – domácnosti, stravovací služby a maloobchody. Budeme-li tedy hovořit o celém potravinářském průmyslu, zůstaňme u jedné třetiny vyhozeného jídla, pokud se zaměříme na pozdější část potravinového řetězce, můžeme mluvit o pětině.
FWIR 2021 také oproti dosavadním předpokladům nepotvrdila, že by se více plýtvalo v zemích s vyššími příjmy. Podle ní připadá na jednoho obyvatele průměrně 74 kg vyplýtvaných potravin, a to jak v bohatších zemích, tak v těch s nižšími a středními příjmy.
Metodika
FWIR 2021 navrhuje, jak míru plýtvání potravinami měřit ve všech zemích s ohledem na jejich různé možnosti (zejména finanční). Využívá na to tříúrovňovou metodiku*. Čím vyšší úroveň, tím více práce a zdrojů je vyžadováno, čímž se ovšem zvyšuje i přesnost a užitečnost údajů.
Tento tříúrovňový postup je navržen tak, aby napomohl vládám efektivně měřit potravinový odpad, posoudit dopad opatření zaměřených na jeho redukci, sledovat pokroky v čase a smysluplně porovnával výsledky z různých zemí. To vše by mělo přispět k dosažení bodu 12.3 udržitelných cílů SDG’s, tedy ke snížení množství vyhozeného jídla na maloobchodní a spotřebitelské úrovni na polovinu do roku 2030.
Další opatření proti plýtvání jídlem bude řešit v roce 2021 summit OSN o potravinových systémech.
* Úroveň 1 používá modelování k odhadu plýtvání potravinami pro státy, které dosud neprovedly vlastní měření. Pro země bez vlastních dat o plýtvání je odhad vytvořen na základě dat z blízkých zemí a zemí s podobnou úrovní příjmů. Tyto odhady mohou fungovat jako krátkodobá podpora, zatímco vlády rozvíjejí kapacitu pro národní měření.
Úroveň 2 je doporučený přístup. Zahrnuje praktické měření plýtvání potravinami, které se liší podle sektoru. Generuje primární údaje o skutečné produkci potravinového odpadu a splňuje požadavek na sledování potravinového odpadu na národní úrovni v souladu s cílem udržitelného rozvoje 12.3.
Úroveň 3 navíc poskytuje podrobnější informace o odpadu, které mohou být užitečné pro zavedení dalších intervencí určených ke snížení jeho produkce. Například informace o poměru jedlých a nejedlých částí potravinového odpadu mohou pomoci při snahách o co nejlepšího využívání potravinových zdrojů a uplatňování hierarchie nakládání s odpady.
