Rekordní paběrkování: 20,5 tuny ovoce a zeleniny

I přes malou úrodu ovoce se v roce 2019 podařilo z polí a sadů zachránit přes 20 tun jídla, které putovalo do potravinových bank. To je nejlepší výsledek od začátku existence projektu! Kromě dobrovolníků z Prahy se totiž ke sběru připojili i dobrovolníci z Brna, Českých Budějovic a Litoměřic, kteří paběrkovali pro místní potravinové banky.

Od rybízu, hrušek, broskví a višní až po kedlubny, dýně, mrkev a cibuli. Paběrkování má letos za sebou úspěšnou sezónu a slaví rekordní množství zachráněného jídla. Výjezdy se konaly po domluvě se zemědělci a sbíralo se u nich na poli i v sadech. Šlo o ovoce a zeleninu, které neodpovídaly svým vzhledem, nebo jichž byl nadbytek, a do obchodů by se proto nedostaly.

Podle ředitelky Potravinové banky v Ústeckém kraji Radky Brychtové je čerstvé ovoce a zelenina pro jejich klienty přínosem. Přestože od roku 2018 platí novela zákona, podle které musí obchody s plochou nad 400 m² nabídnout vyřazené jídlo potravinovým bankám, mnoho ovoce a zeleniny se k nim touto cestou nedostává. Proto vítají paběrkování jako dobrý způsob, jak zpestřit jídelníček 7000 klientů, které zásobují jídlem. Letos se jim podařilo zapojit lidi bez domova z Litoměřic, kteří pomohli se sběrem zeleniny.

Spolu s pražskými dobrovolníky jsme jezdili do Polabí i směrem k Litoměřicím, ale velice aktivní byli i lidé v dalších městech. Podařilo se najít koordinátorku výjezdů v Brně pro skupinu Paběrkování po Brněnsku, která mimo jiné uspořádala sběr krásných broskví i jablek. Ve sběru pokračovaly také zaměstnankyně Potravinové banky v Jihočeském kraji, které si díky štědrým zemědělcům odvezly i netradiční plodiny jako je rakytník nebo pastiňák. Díky nadšeným zaměstnancům Potravinové banky v Ústeckém kraji se k lidem dostaly hrušky ze sadu pod Milešovkou i příliš velké a tudíž neprodejné cibule z Lysé nad Labem.

Vypěstování těch potravin stojí nějakou energii. Pokud se to zaorá nebo prostě nechá shnít, všechna tato investovaná energie přijde na zmar. Tyto suroviny alespoň poslouží lidem, kteří by si je třeba nemohli dovolit koupit, říká dobrovolnice Kateřina Peřinová.

Od začátku projektu v roce 2015 se už podařilo nasbírat úctyhodných 53,5 tun jídla. Typický výjezd na pole vypadá tak, že koordinátor domluví se zemědělcem možnost sběru v okolí svého města, poptá dobrovolníky a zorganizuje výjezd, kam přijede i dodávka potravinové banky. Ta si pak odveze nasbírané plodiny ve svých přepravkách. Naše zkušenosti jsme shrnuli do manuálu, stáhněte si ho zde.

 

Další články

Od příštího roku dojde u našich sousedů ke zvýšení poplatku za potravinový odpad obchodů a obchodních řetězců. Toto opatření je
Náš výzkum s Institutem evaluací a sociálních analýz odhalil, kolik potravinového odpadu vzniká v domovech pro seniory a nemocnicích. Výsledky
Pořádáte konferenci, nebo jiný event a obáváte se plýtvání jídlem? Máme pro vás několik tipů, jak minimalizovat odpad a efektivně
Přejít nahoru