Důvody vyhazování jsou různé: od kvality jídla, malého apetitu pacientů, příliš velkých porcí, jiných chuťových preferencí nebo nepřesného plánování. Podle nizozemské studie Wageningenské univerzity se v Holandských nemocnicích vyhodí asi čtvrtina jídla, kterou nemocnice nakoupí.
Podobné číslo odhaduje ze své dlouholeté praxe i staniční sestra mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice Petra Malinová: „Záleží na skladbě pacientů a na oddělení…“
„V průměru by se mohlo jednat tak o 20 % jídla. Velký vliv má kromě kvality jídla i přístup personálu a to, jak moc chtějí lidi nakrmit, jak jim to předpřipraví, nakrájí.“
O gramáži porcí rozhoduje podle diagnózy dietní sestra, která určuje, v jakém množství a složení by měl pacient jídlo dostat. V Klaudiánově nemocnici spolupracuje dietní sestra s vedoucí kuchyně a s vedoucím kuchařem, přičemž denně vydají okolo 330 porcí jídla. Výběr jídla ale většina pacientů ovlivnit nemůže.
Podle nizozemských výzkumů se nejvíc vyhazuje vařená zelenina, což potvrzuje i paní Malinová: „Z mé zkušenosti na talířích nejčastěji zůstávají vařené brambory…“
„Zatímco mladší lidé nedojídají polévky, starší lidé nejsou zvyklí na moderní kuchyni a příliš nejí ani ovoce a zeleninu. Je to generační záležitost.“
Podobnou zkušenost má i naše facebooková sledující, která pracuje ve Fakultní nemocnici Motol: „Ještě jsem neviděla jediného pacienta, který by snědl jablko, pomeranč nebo jiné ovoce či zeleninu, kterou dostane. Staří lidé a lidé trpící nechutenstvím či nějakými obtížemi dostávají stejnou porci jako ostatní. Naopak například muži v produktivním věku požadují více pečiva. Polívku většina pacientů nejí. Návštěvy nosí pacientům jídlo z domova nebo si pacienti chodí sami něco koupit do bufetu – jídlo z nemocnice velmi často končí nedotčené.“
O své zážitky z nemocniční kuchyně se podělila i naše další sledující: „V tomhle pytli je 3,5 kg, takže v tom kýblu může být tak 5 kg. A je to od pátku od 22 lidí, kdy pečivo mají na snídani a večeři.“
Kolik peněz by se ušetřilo?
V českém prostředí je nemocniční strava hrazena pojišťovnou a částečně nemocnicí, pacientům je poskytována zdarma. Finančně se spolupodílí pouze ti, kteří si připlatí za nadstandardní péči a ti také mají možnost výběru jídla z menu. Otázkou je, jestli by ve finále nemocnice nemohla ušetřit, pokud by možnost výběru měli všichni pacienti.
Z těchto důvodů provádí Wageningenská univerzita výzkumy v nizozemských nemocnicích, aby zjistila, v jaké části procesu se nejvíc plýtvá a kolik peněz by se dalo ušetřit. Podle jejich dosavadních výzkumů v 15 nemocnicích by za rok každá mohla ušetřit 50 000 až 150 000 €. Ušetřené peníze by se mohly investovat do kvalitnějších surovin, což by zvýšilo spokojenost pacientů a jejich celkový stav.
