Koncem dubna jsme pořádali online promítání filmu Trash Empire dokumentaristy Williama Reida. Ten si dva roky obstarával stravu výhradně tzv. dumpster divingem, živil se tedy potravinami, které obchody běžně vyhazují do popelnic kvůli blížícímu se datu spotřeby nebo nižší kvalitě. Ve filmu se Reid pozastavuje nad nevídaným množstvím vyhozených průmyslově zpracovaných, nezdravých potravin, tzv. junk foodu. Vysvětluje, že množství naskladněných produktů není zcela v moci obchodů:
Pokud bych si chtěl otevřít supermarket a v něm mít nějakou oblíbenou sladkost, výrobce té sladkosti mi může určit podmínky – množství odebíraných produktů a plochu v obchodě, kterou produkt zabere. Co se neprodá, je na odpis.
Přijmout nezdravé jídlo, nebo nemít žádné
Právě přebytečný junk food supermarkety často nabízejí potravinovým bankám, které následně řeší, zda takové potraviny přijímat. Klientům totiž nezajistí potřebnou výživu. Odmítnutí tohoto jídla by ale mohlo pro charitativní organizace znamenat to, že už jim velkoobchody další jídlo nenabídnou. Banky tak většinou junk food přijímají na úkor výživové hodnoty jimi nabízených potravinových balíčků pro lidi v nouzi.
A co čerstvé suroviny?
Abychom zjistili více o darování jídla v USA, přizvali jsme na diskuzi po promítání Kate Urbank z americké organizace Food Rescue US. Zaměřuje se na zachraňování a redistribuci především zdravých, čerstvých a výživných potravin, tedy i těch, které narozdíl od těstovin či konzervovaných potravin rychle podléhají zkáze. Zprostředkovává i darování hotových teplých pokrmů.
Jak funguje darování?
Samotnou předávku jídla zajišťují dobrovolníci, kteří k přepravě využívají svá vlastní auta, popř. kola. V USA se díky zákonu zvanému “The Good Samaritan Food Donation Act” nemusí podniky obávat případných následků, kdyby jejich v dobré víře darované jídlo bylo nějakým způsobem problémové. Pro zajištění absolutní zdravotní nezávadnosti jídla ovšem preferuje Food Rescue USA vyzvedávání jídel následující den ráno, po celonočním chlazení v lednici.
K celému procesu používají webový software, skrz který mohou různé podniky nabízet své přebytečné jídlo. Kate Urbank se snaží nacházet tu správnou kombinaci darujícího podniku a přijímací organizace:
Propojuji podniky a organizace tak, aby převoz jídla nezabral více než 20 minut. Jídlo si tak zachová tu nejvyšší kvalitu a nezávadnost.
Vzhledem k tomu, že podniky mají na starost i adekvátní zabalení jídla, může pro ně být z hlediska časové náročnosti a investice do materiálů darování jídla ztrátové. Přesto ale o darování roste zájem.
Proč jídlo darovat?
Zajímalo nás, zda podniky k darování motivuje daňový odpočet, který na darované jídlo mohou v USA uplatnit. Kate Urbank ale vysvětlila, že hlavním důvodem odpočty nejsou:
“Když jsem s tímto projektem začínala, řekl mi Spike Mendelsohn, předseda Rady pro potravinovou politiku, že jako kuchař sháníte ty nejlepší ingredience, kupujete je, čistíte, vaříte. To poslední, co s hotovým jídlem pak chcete udělat, je vyhodit ho. Opravdu si tedy myslím, že pro většinu lidí je hlavní motivací pro darování zkrátka to, jak otřesné je vyhazovat dobré jídlo.”
V Zachraň jídlo letos z plných sil pracujeme na tom, aby se zjednodušilo darování hotového jídla v České republice. Nyní je darovací proces nesmírně komplikovaný a pravidla pro darování jsou velmi nepřehledná. O tom, s jakými výzvami se potýkáme a jak projekt probíhá, si můžete přečíst na naší stránce Darování jídla šetří klima.
Akce byla podpořena prostřednictvím Programu malých grantů Velvyslanectví USA v Praze.
