O stravování lidí v nouzi s Pražskými charitami

Jak vypadá aktuální situace kolem potravinové pomoci pro lidi v nouzi? A jakým překážkám a výzvám čelí organizace, které jim pomáhají? Bavili jsme se s pracovnicemi, které jsou s lidmi v nouzi v každodenním kontaktu.

Cílem diskuze bylo ujasnit si, jaké mají lidé na ulici stravovací potřeby a možnosti a s jakými problémy se potýkají organizace, které jim jídlo nabízí.

Kvantita není kvalita

Martina Blažková z organizace Naděje hned ze začátku uvedla, že minimálně v hlavním městě je potravin pro lidi bez domova dostatek: „V Praze je ta situace velmi dobrá, nemyslím si, že by byl člověk bez domova, co by měl hlad. Co se kvality jídelníčku týká, je to horší…“

V našich službách poskytujeme jen základní trvanlivé potraviny. Z těch potravin si lidé mohou připravit teplé jídlo, ale ne všichni jsou toho schopni.

Podle Blažkové může nedostatek ovoce a zeleniny omezit pestrost jídelníčku: „Musíme přijímat hlavně trvanlivé potraviny jako těstoviny či konzervy. Z takových potravin není možné mít pestrou stravu.“

Ovoce a zelenina na poslední chvíli

Věra Procházková z organizace Jako doma navíc doplnila, že dodávky ovoce a zeleniny, které supermarkety po vyřazení darují dobročinným organizacím, problém neřeší: “V obchodech nám sice dávají zeleninu, ale z toho polovinu vyhodíme, protože už není k jídlu.”

Takové suroviny nestíhá udat ani potravinová banka, jak doplnila Michaela Dvořáková z Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj:

Do potravinové banky občas přijde surovina úplně poslední den, kdy ji lze zpracovat. Ať to jsou meruňky, papriky, rajčata, lilky… Najednou jí přijdou tři tuny v pátek odpoledne a není šance ji rozdistribuovat.

Když je krize příležitost

Bavili jsme se také o fungování různých forem potravinové pomoci během přísných opatření spojených s pandemií koronaviru. Organizace Místní místním spojuje kavárny a další podniky, které pomáhají lidem v nouzi například dobít mobilní telefon, ohřát jídlo nebo dostat sklenici vody.

Během lockdownu propojili Místní místním veřejnost s místními podniky – za peníze z veřejné sbírky připravovaly podniky jídlo pro ty, kteří k němu neměli přístup. To pomohlo nejen nasytit mnohé, ale také pokrýt část nájmů a dalších výdajů podniků, které musely pozastavit svoji běžnou činnost. Zakladatelka organizace Místní místním Ester Pacltová vyzdvihla tehdejší roli neziskových organizací:

“Já si myslím, že je důležité, že jsme v lockdownu vymysleli něco inovativního, co pomohlo. Je na tom vidět, že solidární síť má svůj význam.”

V Zachraň jídlo v posledních měsících intenzivně pracujeme na tom, aby jídelny a kantýny úzce spolupracovali s charitami. Napomůže tomu zjednodušení procesu darování hotových pokrmů. Vzhledem k nepředvídatelnosti množství a druhu zbylých porcí a k různící se vybavenosti sociálních zařízení by byla taková možnost vítaným, ale jen doplňkovým prvkem k již existujícím formám potravinové pomoci potřebným.

Akce se uskutečnila za podpory Ministerstva životního prostředí a Nadačního fondu rodiny Orlických

Další články

Podzim je za rohem, a s ním přichází i sezóna dýní! Tyto oranžové krásky nejsou jen dekorací na Halloween, ale
Nedávno jsme přinesli data získaná z měření potravinového odpadu ve 4 školních jídelnách v Praze, které jsou zřizované a vaří
Náš projekt Prague Food Waste odhalil, že ve čtyřech pražských školních jídelnách, fungujících jako příspěvková organizace, končí až 31 %
Přejít nahoru