Udělali jsme z plýtvání jídlem téma
Zachraň jídlo už od začátku existence provází happeningy a vzdělávací kampaně pro spotřebitele, díky nimž se podařilo dostat téma plýtvání jídlem pod kůži tisícům lidí. Happeningy a kampaně jsou způsobem, jak upozornit na konkrétní témata spojená s plýtváním, například na vyhazování esteticky nevyhovující zeleniny, na rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivosti nebo na možnost darování pokrmů z firemních jídelen.
Vše začalo v roce 2013, kdy jsme uspořádali první a historicky nejúspěšnější happening: Hostinu pro tisíc. Jednalo se o společný oběd pod širým nebem přímo na Václavském náměstí uvařený z více než 450 kg surovin, které by jinak přišly vniveč, a to kvůli estetickým nárokům nebo blížícímu se datu spotřeby. Na tiskovou konferenci dorazily desítky novinářů, na společný oběd pak stovky lidí, kteří se o jeho konání dozvěděli z rádia a televize. Úspěch Hostiny pro tisíc znamenal úspěšný start nové iniciativy Zachraň jídlo. Následovala řada dalších happeningů, jako Křivá polévka, Jam session nebo Disco salát.
Nezůstalo ale jen u jednorázových happeningů. O nutnosti řešit problematiku plýtvání jídlem jsme veřejnost informovali díky online kampaním. Mezi nejvýraznější patřila kampaň Jsem připraven, která upozornila na vyhazování “křivé” zeleniny a ovoce. V rámci ní vznikla stránka s podpisovým formulářem, kde se přes 10 000 lidí vyjádřilo ve prospěch prodeje křivé zeleniny v obchodech. Následně ji začaly obchodní řetězce Tesco, Penny Market a Rohlík.cz nabízet.
Pomohli jsme změnit zákony a vyhlášky
Aby se množství vyhozeného jídla reálně snížilo, je třeba kromě šíření povědomí také měnit vyhlášky a zákony. To se naštěstí daří.
Hned díky našemu prvnímu happeningu Hostina pro tisíc se podařilo zviditelnit problém 15% DPH, kterou museli obchodníci platit při darování jídla potravinovým bankám. V průběhu roku, který od Hostiny uběhl, se o problému začalo diskutovat v médiích a daň byla v prosinci roku 2014 zrušena. V roce 2018 následně prošla novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která přímo nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m² nabídnout potravinovým bankám neprodejné potraviny. Množství jídla proudícího do bank se tím významně zvýšilo.
Další téma, na které jsme se zaměřili, je možnost využití vařených pokrmů ve firemních jídelnách, které zde zbývají. Vytvořili jsme brožuru, která shrnuje podmínky pro jejich darování, a na téma přebytečných pokrmů v gastru jsme upozorňovali v médiích. Díky tomu Ministerstvo zemědělství iniciovalo vznik nové vyhlášky, která umožňuje zchlazení nebo zmrazení teplých pokrmů po celou dobu výdeje. Tím se může prodloužit trvanlivost pokrmů a lze je následně prodat nebo darovat charitám zchlazené či mražené. V současné době pracujeme také na odstranění bariér pro darování nevydaných pokrmů z příspěvkových organizací (například školních jídelen).
Zachránili jsme desítky tun potravin
O jídle nejen mluvíme, ale taky ho sami aktivně zachraňujeme. Během projektu paběrkování jsme jezdili na pole a do sadů v Polabí zachraňovat zeleninu a ovoce, které zemědělci z různých důvodů nemohli prodat. Čerstvé plodiny (například květák, kedlubny, cibuli, mrkev, jablka nebo hrušky) jsme za pomoci dobrovolníků sesbírali a darovali potravinovým bankám. Jednalo se o desítky tun kvalitních surovin, ke kterým nemívají klienti potravinových bank snadný přístup.
Vytvořili jsme také systém pro darování přebytečných pokrmů z firemních jídelen, který dříve neexistoval. Propojili jsme partnery na straně gastroprovozů a charitativních organizací a zprostředkovali jsme převozy pokrmů. Díky projektu Zachraň oběd se už podařilo zachránit desítky tisíc přebytečných porcí, které by jinak skončily v koši, a číslo zapojených subjektů dál vzrůstá. Většina je v Praze, ale podařilo se zapojit také jídelny a charity v Berouně, Brně a Tanvaldu. Věříme, že další města budou brzy následovat.
