Rozbor komunálního odpadu pod vedením výzkumníků z Mendelovy univerzity ukázal, že při přepočtu na osobu se do kontejnerů ročně vyhodí až 33,3 kg jídla, které by se potenciálně ještě dalo sníst. Z celkového objemu popelnic tvoří takové jídlo 18,7 %.
Kdybychom k tomuto číslu přičetli i to, co se nejí (tzv. nevyhnutelný odpad jako slupky a kosti), celkové množství potravin a jejich zbytků by se v černých popelnicích zvýšilo zhruba na 30 %. I zdánlivě nevyužitelné kosti a odřezky ve směsném odpadu je nutné brát v potaz, protože při rozkladu jakéhokoliv bioodpadu na skládce, bez přístupu vzduchu, vzniká kromě CO2 i metan. Ten je dvacetkrát intenzivnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.
Vyhrnout rukávy a ponořit se do odpadků
Ruční měření se uskutečnilo ve dvou obdobích: od léta roku 2019 do jara 2020 a od léta 2020 do jara 2021. Zjistilo se, že nejvíce jídla se vyhodí v letních a podzimních měsících, a to kvůli zvýšenému množství ovoce a zeleniny, které se rychle kazí. Dalším velmi častým typem jídla v odpadu bylo pečivo a vařená hotová jídla.
Výzkumníci z Mendelovy univerzity společně se zaměstnanci svozové firmy SAKO a Green Solution analyzovali, co se nachází v černých popelnicích ve třech typech zástavby: na sídlišti, ve vilové čtvrti a ve venkovské zástavbě.
Počítali při tom s tím, že domácnosti na sídlištích budou mít ve svém odpadu více potravin a zbytků, protože nemají možnost kompostovat nebo zkrmovat zvířaty. Tento předpoklad se také potvrdil: oproti jiným typům zástaveb tvořilo jídlo v koši větší podíl (53,6 kg/osobu a rok v prvním roce měření vs. 39,4 kg/osobu a rok v druhém roce).
V rámci prvního měření na přelomu let 2019/2020 se ukázalo, že průměrně Brňané vyhodí 37,4 kg potravin na osobu/rok. V druhém období měření (léto 2020 až jaro 2021) se množství vyhozeného jídla snížilo na 33,3 kg osobu/rok, tedy o 11 %.
Co bylo důvodem? Ve velké míře tvrdý lockdown, který nastal na podzim roku 2021 a díky němuž lidé trávili čas doma a měli čas na vaření i konzumování. Ke snížení plýtvání přispěla také cílená informační kampaň, kdy výzkumníci vylepili na kontejnery motivační nálepky, distribuovali letáky a brožury.
Plýtváme třikrát víc, než si myslíme
Součástí projektu bylo i dotazníkové šetření v domácnostech. Mezi hlavní důvody vyhazování potravin uvádí lidé špatné skladování, nesrozumitelnost dat na obalech, navaření velkého množství jídla nebo nízkou kvalitu potravin. Když měli lidé sami od sebe uvést, kolik jídla vyhodí, jejich odhady se pohybovaly okolo 12 kilogramů na osobu ročně. Odhady respondentů tedy byly ve srovnání s realitou třetinové.
Více o celém projektu a měření se dozvíte na webu Neplýtvej potravinami.
Fotografie zachycují měření v terénu a používáme je se svolením Mendelovy univerzity.
