Upřímně, co jsi naposledy vyhodila za jídlo?
Dvě plesnivá rajčata a patku chleba, která to tu bez nás přes víkend nevydržela.
Proč ses rozhodla podpořit kampaň #vylizto?
Protože to má smysl. Moc bych si přála, aby lidi nejen dojídali zbytky (upřímně, ani mně se to občas nedaří, především v restauracích), ale aby především přemýšleli nad tím, kolik toho kupují a skutečně potřebují – a to platí jak u jídla, kosmetiky, oblečení. Abychom prostě všichni přemýšleli víc nad tím, jaký má důsledky náš pohodlný, konzumní styl života.
Víme, že zbožňuješ přírodu a zvířata. Jak moc náročný je střet s problémy typu plýtvání jídlem, které nemají jednoduché řešení, a o kterých víš, že mají negativní vliv právě třeba na naši krajinu a na celou planetu?
Asi před půl rokem jsem byla ve fázi, kdy mi všechno neuvěřitelně trhalo srdce a byla jsem naštvaná třeba na rodinu za to, že se absolutně nezajímají o to, kolik produkují odpadu, do čeho a co nakupují, v jakým množství … pak mi ale došlo, že jediný, co já můžu, je být prostě v pohodě, nehrotit to, lidi inspirovat, ale nebýt na ně naštvaná za to, že to mají prostě jinak. Každý jdeme svou cestu. Já se o udržitelný způsob života před dvěma lety taky vůbec nezajímala a v obchodě si brala pytlík i na banány.
Podle mě jdeme jako společnost správným směrem. Je čím dál víc lidí, kteří se o přírodu, život, nás… zajímají a to mě neuvěřitelně těší.
Já mám prostě radost z toho, že se na tu naši cestu přidává spousta lidí, místo toho, abych byla smutná, že je jich ještě tolik bokem 🙂
Máš nějaké oblíbené jídlo, které tě vždycky dostane ze splínu?
To zvládne kterékoliv jídlo, ale zaručeně indická kuchyně nebo pořádně hustá, zeleninová polívka – to je teď v zimě sázka na jistotu 🙂
Slíbíš nám, že příště, až si je dáš, nebudou žádné zbytky?
Čestný pionýrský!
