ZJ: Jaké množství potravin měsíčně označíte jako neprodejné?
Rozdělujeme několik kategorií potravin. Systém automaticky upozorňuje na potraviny s blížícím se datem expirace a navrhuje u nich progresivní slevu tak, aby se prodaly ještě před datem expirace. Pro tyto potraviny pak používáme v prodejnách speciální sekce s označením “Žádné jídlo nazmar”, kde je mohou zákazníci pohodlně najít a využít mimořádných slev, které dosahují až 75 %. V těchto sekcích se prodá 90 % potravin s blížící se expirací.
Potraviny, které se nepodaří prodat s mimořádnou slevou, pak projdou dalším hodnocením, zda jsou ještě vhodné k lidské spotřebě. Samozřejmě musí být darovány vždy před datem spotřeby. Pro tyto potraviny naši zaměstnanci využívají jednoduché hodnotící měřítko s otázkou, zda by byli sami ochotni danou potravinu ještě konzumovat. Pokud odpoví ano, tak je potravina darována ke spotřebě lidem. Darování lidem je pro nás vždy prioritou.
Pokud už není potravina ve stavu, aby ji mohl konzumovat člověk, darujeme ji ke krmení zvířat. Zbytek, který je vhodný ke zkompostování, je pak kompostován.
ZJ: Je možné procentuálně vyjádřit skladbu (tj. jednotlivé druhy) potravin označených jako neprodejné?
Pokud vezmeme potravinové přebytky, tedy potraviny, které se nepodařilo prodat, ale je ještě možné je darovat, tak zde je nejvíce zastoupeno ovoce, zelenina a pečivo s téměř 80 %. Pokud se potraviny nepodaří darovat nebo dojde k jejich zkáze, tak ze čtvrtiny tento odpad tvoří ovoce a zelenina.
ZJ: Jaké jsou nejčastější důvody, že jsou tyto potraviny označeny jako neprodejné?
Nejčastěji se jedná o potraviny, které se nepodaří prodat před datem expirace.Odlišujeme však datum spotřeby a datum minimální trvanlivosti. Potraviny po datu spotřeby již není možné ani darovat, proto jsou označeny za neprodejné. Potraviny po datu minimální trvanlivosti zákazníkům již nenabízíme, ale darujeme je, protože jejich konzumaci většinou nic nebrání. Dále za neprodejné považujeme nebalené pečivo, které je z předešlého dne, ovoce a zeleninu, která je například trochu otlučená, namáčknutá, zlomená a pro zákazníky již není tak atraktivní, aby si ji koupili. Toto je pak většinou darováno.
Neprodejné je pak i zboží, které má poničený obal a jeho obsah by mohl být potenciálně kontaminovaný.
ZJ: Jaká část z těchto potravin splňuje kritéria pro darování a pro jak velkou část z nich se skutečně daří nalézt vhodného příjemce?
Z celkového množství 10 245 tun neprodaných přebytků potravin je pro lidskou spotřebu vhodná část, kterou reálně darujeme potravinovým bankám, a to je 1 589 tun.
5 576 tun je darováno zvěři, protože minimálně pro část tohoto množství nemáme zájemce z řad organizací, které by potraviny odebírali pro lidskou spotřebu.
Poté zbývá ještě 843 tun, které bychom rádi darovali do potravinových bank, ale není pro ně zájemce z řad místních neziskových organizací.
ZJ: Jak probíhá darování neprodaných potravin, které splňují kritéria pro darování? Kdo je odpovědný za to, že darování probíhá tak, jak je nastaveno legislativou?
Proces darování sleduje a řídí oddělení podpory provozu, které spravuje nejen aplikaci Foodiverse, která darování zjednodušuje, ale i celý proces a komunikaci s potravinovými bankami a jednotlivými obchody, jejichž zaměstnanci mají na starosti vlastní proces výběru a darování potravin dle přesně stanovených postupů a rutin. Foodiverse umožňuje obchodům, aby nahrály dary do systému, přidělená organizace pak v aplikaci vidí, co je pro ni připraveno a po akceptování daru si ho může vyzvednout. Pokud dar nemůže z nějakých důvodů přijmout, tak ho v aplikaci odmítne a ten je pak nabídnut všem organizacím, které jsou do systému připojeny. Do systému jsou připojeny organizace, které pomáhají lidem v nouzi, potraviny buď samy zpracovávají nebo rozdělují potřebným. Podmínkou je smlouva s potravinovou bankou, která vše zastřešuje. Aplikace tak nejen celý proces zrychluje, ale i díky bezpapírovému řešení zjednodušuje.
ZJ: S jakými překážkami a úskalími se při darování nejčastěji potýkáte?
Nejčastějším problémem je kapacita našich partnerů, tedy potravinových bank. Dále pak osvěta mezi neziskovými organizacemi, městy a obcemi, které často o možnosti získat zdarma neprodané potraviny z řetězců neví.
ZJ: Jakým subjektům potraviny darujete? Existují pro výběr těchto subjektů nějaká kritéria?
Primárně máme smlouvy s regionálními potravinovými bankami, na které jsou navázány drobnější neziskové organizace. Ty pak napojíme do naší darovací aplikace a po domluvě na způsobu darování mohou zahájit odběry potravin.
ZJ: Co byste potřebovali k tomu, aby darování neprodejných potravin mohlo být efektivnější?
Potřebovali bychom sehnat zájemce o neprodejné potraviny z menších formátů, jako je například Tesco Express. Zde nejsou přebytky tak velké, aby bylo množství atraktivní pro potravinové banky. Na druhou stranu pro menší neziskové organizace v okolí to může být cenný zdroj potravin během celého týdne a celého roku.
“Vyzýváme malé organizace ve všech krajích, které mají v blízkosti malé obchody Tesco, aby se samy ozvaly. Společně můžeme hledat nové, inovativní cesty, jak zachránit potraviny, které zatím nemají svého příjemce. Získáte po celý rok přísun potravin pro lidi v nouzi. Tato výzva představuje jedinečnou příležitost pro každou neziskovou organizaci, aby se aktivně zapojila do boje proti plýtvání potravinami, přispěla k udržitelnější budoucnosti a posílila solidaritu v naší zemi. Stačí vyhledat nejbližší potravinovou banku https://www.potravinovebanky.cz/potravinove-banky-v-cr nebo koordinátorku Foodiverse info@potravinovabanka.cz a domluvit se.”
ZJ: Jak funguje spolupráce s potravinovými bankami v Praze vs. v regionech? Mají vybavení, personální obsazení, aby od Vás mohli jídlo přebírat?
V ČR je 15 potravinových bank a samozřejmě každá funguje trochu jinak, protože se vždy snaží maximálně adaptovat na podmínky daného regionu. Některé regiony mají nedostatek potravin, jiné naopak nedostatek neziskových organizací. Proto se nedá tato oblast hodnotit jako celek. Nedostatečné personální obsazení je obecný problém, který omezuje kapacitu banky téměř po celé ČR.
ZJ: Setkali jste se někdy s tím, že by Státní zdravotnická a potravinářská inspekce kontrolovala dodržování zákona, který nařizuje darování?
Ano, SZPI dodržování zákona kontroluje. Pokud provádí komplexní kontrolu (cca 1x ročně v každé prodejně), pak se zajímá o dodržování povinnosti darovat vyřazené zdravotně nezávadné potraviny schváleným charitativním organizacím a nechává si předložit předávací protokoly.
ZJ: Jakým způsobem nakládáte s neprodejnými potravinami, které sice splňují podmínky pro darování, ale darovat se je nepodařilo Mohou si tyto potraviny bezplatně vzít např. zaměstnanci?
Způsob prevence plýtvání, kdy si část neprodaných potravin mohou vzít zaměstnanci funguje například v mateřské organizaci v UK. Tesco má v rámci prevence plýtvání nastavený společný cíl a pilíře, o které se opírá, napříč celou Evropou. Realizace se však na každém trhu trochu liší. Například v rámci střední Evropy se nám již podařilo naplnit náš cíl do roku 2030 snížit potravinový odpad o 50 % oproti roku 2016. Některé trhy tento cíl ještě nenaplnily a mohou přijímat jiná opatření než třeba my.
ZJ: Jak velká část z těchto (ke konzumaci stále vhodných/nezávadných) potravin nakonec skončí jako odpad?
V roce 2022 to bylo bohužel 843 tun potravin, které nenašly své spotřebitele. Potraviny, které se nepodaří darovat ani k lidské spotřebě, ani ke krmení zvířat, jsou zkompostovány, pokud se jedná o potraviny, které je možné kompostovat.
ZJ: Setkáváte se s dumpster divingem – lidmi, kteří tyto potraviny v odpadu produkovaném jednotlivými prodejnami Tesco hledají a berou si je?
Případy dumpster divingu nezaznamenáváme. Díky precizně nastaveným postupům darování potravinových přebytků se snažíme vše vhodné pro lidskou spotřebu včas darovat. Od roku 2016 jsme snížili potravinový odpad již o 78 %. A nadále hledáme nové partnery z řad neziskových organizací, kteří budou mít zájem pravidelně odebírat neprodané potraviny pro lidskou spotřebu.
ZJ: Dokážete si představit, že byste tyto neprodejné potraviny, které se nepodařilo darovat, nabízeli k odběru bezplatně i jednotlivcům?
Tato možnost je bohužel v současné době velice špatně uchopitelná z hygienických a provozních důvodů. Navíc většina lidí, která potřebuje pomoc, preferuje intimní prostředí potravinových bank, které jsou schopné zajistit pomoc pro ty, kteří ji opravdu potřebují.
ZJ: Uvažujete o prodeji tašek s „nedokonalými“ potravinami jako Penny Market (prodává přes Nesnězeno) a jak se k tomu doprodeji stavíte?
Potraviny, kterým se blíží datum expirace, nabízíme zákazníkům s výraznými slevami až 75 %. V obchodech je najdou ve speciálně označených sekcích „Žádné jídlo nazmar“. Zákazník si tak může za velmi výhodnou cenu pořídit jen tolik potravin, kolik je reálně schopen zkonzumovat. Nákup velkého množství potravin za výhodnou cenu může problém plýtvání jen posunout na stranu zákazníka. Tomu se chceme vyvarovat, protože nám jde i o to, aby neplýtvali ani naši zákazníci. Proto na našich stránkách mohou najít i manuál se zajímavými tipy Jak neplýtvat s jídlem.
