Plýtvání jídlem je problém, tady jsou fakta

Na světě se více než ⅓ jídla vyhodí. Plýtvání jídlem zanechává výraznou stopu v životním prostředí, v našich peněženkách a přispívá k sociálním problémům. Světový potravinový systém navíc zažívá nelehkou krizi způsobenou koronavirem. Kvůli tomu všemu letos poprvé slavíme Mezinárodní den povědomí o plýtvání jídlem, připadá na 29. září.
Datum: 28.09.2020
...hledáme způsoby, jak neplýtvat

Vědci v projektu Drawdown představili 100 řešení, jak snížit dopad klimatické krize. Jako třetí nejdůležitější řešení, které má největší vliv na možnou změnu, uvedli právě snížení plýtvání potravinami. A klima není jediný problém, se kterým se vyhazování jídla spojuje. přinášíme pár zajímavých čísel, kvůli kterým začnete plýtvání řešit.

8 % emisí skleníkových plynů je z vyhozeného jídla

Podle studie amerického think-tanku World Resources Institute se ukazuje, že pokud by plýtvání potravinami bylo státem, byl by svými emisemi po Číně a Spojených státech třetím největším znečišťovatelem. Produkce potravin má také na svědomí více skleníkových plynů než lodní, letecká a automobilová doprava dohromady.

28 % zemědělské půdy zabírají suroviny, které se vyhodí

Více než jedna třetina zemské pevniny se využívá k zemědělství. Tvoří ji pastviny a pole, na kterých pěstujeme potraviny. Zvětšování této plochy zhoršuje schopnost planety vypořádat se s negativními dopady lidské činnosti. Proto je problematické, když se kácí deštné pralesy v Amazonii a Indonésii, aby vznikaly nové plochy pro pěstování sóji či palmového oleje. V další rovině pak má tato lidská činnost negativní důsledky i na místní ekosystémy.

21 % sladké vody se využije na jídlo, které končí v koši

Až 70 % vody na světě se používá v zemědělství. To platí i pro EU, kde se podle Evropské agentury pro životní prostředí nejvíce vody využívá právě v zemědělství (téměř 40 % celkového objemu vody spotřebované v Evropě za rok). Portál Akademie věd ČR Intersucho dlouhodobě monitoruje stav sucha v Česku. V létě i v zimě bohužel obecně ubývá srážek a množství spodních vod. Hydrometeorologové proto varují, že pokud se situace v další dekádě nezmění, bude mít úbytek vody zásadní vliv na zemědělskou produkci a na lesy.

800 milionů lidí trpí podvýživou

I když vyrobíme více potravin, než jsme schopni sníst, žije podle OSN na planetě stále téměř 800 milionů lidí, kteří trpí podvýživou. Proč jim zbylé jídlo prostě nedáme? Z logistických důvodů to bohužel není snadné, a navíc bychom tím jen řešili problém mimo místo jeho vzniku. Pro řešení problematiky hladu je mnohem důležitější porozumět jeho příčinám.

Naše nadspotřeba ovlivňuje životy lidí na druhém konci světa.

Pro mnoho lidí může být překvapivý už jen fakt, že to, jak se v EU plýtvá jídlem, má vliv na to, jestli v Nigérii porostou ceny pšenice. Když totiž Evropané nebo Američané nakoupí o čtvrtinu více potravin, než nakonec sní, zvedne to cenu této globální komodity a chudí obyvatelé africké země si ji nebudou moci dovolit.

149 miliard eur stojí jídlo, které se v EU vyhodí

Podle Evropské komise ztratíme či vyhodíme potraviny v hodnotě neuvěřitelných 149 miliard eur, což je třikrát více než rozpočet České republiky na jeden rok. Tyhle peníze by šly využít na jiné, užitečnější věci. Omezení plýtvání jídlem může být zajímavou finanční úsporou také na úrovni domácností. Podle britské organizace WRAP by domácnosti ve Velké Británii dokázaly ročně ušetřit až 700 liber, tedy 20 000 korun. V České republice nemáme bohužel přesná data, ale Sociologický ústav Akademie věd ČR odhaduje, že by úspora domácnosti mohla dosáhnout i 8 000 korun ročně.

Kde začít se změnou? Doma

Podle zprávy Evropské komise z roku 2016 nejvíce plýtvají domácnosti – celkem vytvoří 53 % potravinového odpadu. Stojí před námi výzva, ale v týmu Zachraň jídlo věříme, že jenom společně můžeme čelit těmto současným hrozbám a slíbit dalším generacím, které po nás přijdou, že jim nepředáme planetu v horším stavu, než v jakém jsme ji získali od svých předků. V České republice sice stojíme na začátku svého snažení, ale za šestileté působení své organizace vidíme, jak se věci mění k lepšímu.

Co můžete pro snížení plýtvání udělat teď hned?

Úvodní foto: www.intelligentliving.co

Další novinky

08. 08. 2022 Veřejné lednice FreshPoint zachraňují tisíce porcí měsíčně

Asi 20 % jídla vyprodukovaného v EU se vyhodí. Vyhozené jídlo má hodnotu asi 149 miliard eur a je zodpovědné…

06. 04. 2022 Legislativní krok vpřed pro záchranu jídla

Vzniká projekt 365 dní pro potravinové banky, jehož cílem je prosazení systémových a legislativních změn, které povedou k omezení plýtvání…

Záleží Vám na světě okolo, a proto si vážíte jídla a neplýtváte? Přihlaste se k odběru novinek od Zachraň jídlo

Váš e-mail

Vaše jméno a příjmení