Plýtvání v prodeji

Za vyhazování v obchodech můžeme hlavně my, zákazníci. Očekáváme totiž tu nejčerstvější nabídku. V regálech často zůstává zboží s krátkou dobou trvanlivosti, protože si bereme produkty ze zadních řad, abychom měli ty nejnovější, i když jídlo sníme třeba hned ten den. Online prodejci potravin mají největší odpisy u ovoce a zeleniny, protože jsme velmi nároční na to, jak vypadá zboží, které někdo vybral za nás.

Prodejci v kamenných obchodech se snaží dostat zboží do regálů tak, aby mělo co nejdelší trvanlivost. Mají tak větší šanci, že potraviny stihnou prodat před expirací. Online prodej je oproti tomu flexibilnější:

„Chybí celé dva články distribučního systému – sklad a prodejna. I díky tomu si můžeme čas od času dovolit odebrat od dodavatele zboží s kratší zbývající životností, kterou už by řetězec nevzal.“

Na druhou stranu, mnohem vyšší nároky jsou v online prodeji kladeny na vzhled potravin, zejména u ovoce a zeleniny.

„Zákazník je v našem případě výrazně přísnější, než když jde nakupovat sám. U ovoce a zeleniny musíme splňovat nejvyšší kvalitu na trhu.“

O tom, jestli dodané zboží vyhovuje, rozhoduje kvalitář potravin (na fotce níže). Ten u zemědělců kontroluje vzhled a stav potravin před odvozem do skladů obchodů. Sami spotřebitelé jsou totiž velmi nároční a intuitivně z regálů vybírají ty nejkrásnější kusy ovoce, zeleniny nebo pečiva.

Pomačkané, obouchané a ovadlé potravy už si nikdo nekoupí. Smutným příkladem jsou banány. Všimli jste si někdy, že v krabicích zůstávají odlomené osamocené banány? Zaměstnanci supermarketu je musí průběžně sbírat a vyhazovat, aby regál vypadal stále prvotřídně. Kromě kontroly čerstvých potravin zaměstnanci dohlíží i na trvanlivé zboží, doplňují ho a zlevňují.

„Každý pracovník doplňování musí dodržovat pravidlo ‚Nové dozadu, staré dopředu‘. Zboží s datem, které vyprší později, zařadí dozadu.“

Prodejci se samozřejmě snaží být co nejefektivnější, v čemž jim hodně pomáhá technologie. Interní systémy analyzují stav zboží v reálném čase, umí s vysokou přesností předvídat prodeje v jednotlivých dnech či částech roku a podobně. To vše vede k optimalizaci procesů a ve výsledku i k menšímu plýtvání.

V roce 2018 vstoupila v platnost novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m2 nabídnout potravinovým bankám neprodejné potraviny. Jde převážně o výrobky, které na sobě mají chybnou etiketu nebo jsou deformované, ale jinak zcela bezpečné. Takové jídlo se dřív vyhazovalo.

Zpět na stránku Fakta o plýtvání

Určitě znáte někoho, komu by se taková rada hodila.

Články k tématu

Nedávno jsme přinesli data získaná z měření potravinového odpadu ve 4 školních jídelnách v Praze, které jsou zřizované a vaří
Náš projekt Prague Food Waste odhalil, že ve čtyřech pražských školních jídelnách, fungujících jako příspěvková organizace, končí až 31 %
Náš rozhovor se CSR manažerkou Lucií Loučkovou ze společnosti Tesco v České republice otevírá dveře do světa jejich boje proti
Přejít nahoru