Plýtváním potravinami v obchodních řetězcích se zabýváme dlouhodobě. Výsledkem našich snah byla novela zákona z roku 2018, která supermarketům nařizuje nabídnout neprodané potraviny potravinovým bankám. I tak stále platí, že vyhazování potravin v obchodech můžeme silně ovlivnit hlavně my, zákazníci. Pravděpodobně i právě díky tlaku veřejnosti v poslední době zaznamenáváme zvýšenou snahu o omezení plýtvání i ze strany supermarketů. K tématu doposud neexistovala shrnující data, která by tyto snahy zasadila do kontextu. Na základě Manuálu komunikace udržitelnosti bez greenwashingu FSV UK & CIRA Advisory víme, že supermarkety, které jsou na tom s hodnocením environmentální udržitelnosti (a tím i úrovni plýtvání) nejlépe, nekomunikují své aktivity dostatečně, respektive je komunikují méně aktivně než firmy, které nepodnikají tolik aktivit směrem k udržitelnosti.
Rozhodli jsme se proto situaci zmapovat. Oslovili jsme největší obchodní řetězce operující v Česku a všem položili stejné otázky. Cílem bylo zjistit poměr objemu nabídky a porovnat ho s objemem prodaných a darovaných potravin a položek, které skončily v koši. Odpovědi jsme obdrželi od řetězců Albert, Lidl, Penny, Kaufland a Tesco. Oslovili jsme i řetězec Billa a Globus, od kterých jsme odpovědi neobdrželi.
Bohužel se nám nepodařilo jednoznačně určit, který z potravinových řetězců je v eliminaci plýtvání potravinami nejúspěšnější. Ne všechny supermarkety nám poskytly jasné odpovědi na naše otázky. Jediným řetězcem, který nám poskytl kompletní data, bylo Tesco. Porovnávat tak můžeme pouze údaje o tom, jaké kroky podnikají ke snížení plýtvání, nikoli však údaje o jejich úspěšnosti. Dobrou zprávou však je, že u každého z nich takové kroky evidujeme.
Jak se supermarkety snaží eliminovat potravinový odpad?
Podle našich zjištění se všechny řetězce, které nám odpověděly, snaží minimalizovat plýtvání potravinami a zavádějí konkrétní kroky k tomuto cíli. Mezi nejčastější opatření patří například snižování objemu objednaných potravin, zlepšování predikce poptávky a efektivnější využívání zbytkových potravin. Dále se u jednotlivých řetězců kroky liší – od zlevňování potravin s blížícím se datem spotřeby, edukativním kampaním a veřejným akcím až po spolupráce se zoologickými zahradami a myslivnami.
Nejpřesnější data nám poskytl řetězec Tesco, který je průkopníkem udržitelnosti i na základě jednotlivých aktivit. Jako jediný vyvíjí tlak nejen na své interní aktivity, ale i na dodavatele, se kterými spolupracují na snížení potravinového odpadu. Zároveň začali přecházet k dodavatelům, kteří jsou ochotni svůj potravinový odpad reportovat. To je jednoznačně krok správným směrem a je nutný pro pozitivní vývoj v celém distribučním řetězci. Také zrušili akce 1+1, které mohou být lákadlem pro nákup většího množství, než je zákazník schopen včas zkonzumovat, a tím omezili tlak vedoucí k možnému impulzivnímu nákupu. Zajímavým projektem je využívání potravin, které nesplňují estetické standardy, ale na kvalitě jim neschází. Tesco, společně s pekárnou La Lorraine, našli způsob, jak zužitkovat kaiserky, které kvůli estetickým nedostatkům končí v koši. Ty v současnosti předělávají na tzv. pizza bulky, které putují na prodejní pulty místo do košů. S podobným projektem začal i Albert, který takto začal využívat nevzhledné banány, ze kterých přímo v jedné ze svých prodejen pečou banánové chlebíčky.
Prodejny začaly svým zákazníkům nabízet ovoce a zeleninu s drobnými nedostatky za nižší cenu a navazují tak na naši výzvu Jsem připraven. U Tesca je to “Perfectly Imperfect“ u Lidlu, Penny a Albertu je to prodej bedýnek či pytlíků s takovým zbožím za výhodnou cenu.
U řetězců Kaufland a Lidl je na místě ocenit aktivity v oblasti edukace zákazníků a zvyšování povědomí o problematice. Zatímco Kaufland ve spolupráci s námi spustil velkou edukativní kampaň Nekrm koš, Lidl se zaměřuje na osvětu skrze sociální sítě. Problematiku plýtvání jídlem Lidl otevřel i na loňském F.O.O.D. pikniku a přizvali nás k organizaci několika záchranářských workshopů pro jeho návštěvníky.
Povinnost reportovat data
Povinnost zveřejňovat data o plýtvání v Česku supermarkety nemají, proto jsme odkázáni jen na údaje, které nám dobrovolně poskytnou. Není tomu ale všude tak. Například supermarkety ve Finsku mají povinnost tato data evidovat a zveřejňovat. Veříme, že v budoucnu bude i u nás přístup k relevantním datům jednodušší. Prozatím můžeme alespoň potvrdit, že eliminace plýtvání potravinami je na vzestupu.
Fotografie: Albert, Lidl, Kaufland, Penny, Tesco
