Paní Věra Doušová je energická žena, která už několik let řídí pražskou potravinovou banku. Je zvyklá intenzivně pracovat a telefon zvedá skoro každou minutu, ale takový frmol jako po začátku nouzového stavu ještě nezažila.
Potravinová banka, která je v podstatě velký sklad s nadbytečnými potravinami, spolupracuje s charitativními organizacemi, kterým dodává zachráněné jídlo. Jejich počet kvůli koronaviru narostl a nárazově stoupl také počet jednotlivců, kteří si chodí pro potraviny individuálně.
„Dřív si sem pro banánovku s jídlem chodilo 20 – 30 lidí denně, ale v době největšího náporu to bylo 200 – 500 lidí.“
„Obvykle chceme od klientů vidět potvrzení od úřadu, že potřebují potravinovou pomoc, ale když vypukl nouzový stav, dočasně jsme tohle pravidlo zrušili. Nárůst zájemců o jídlo byl totiž obrovský,“ popisuje situaci Věra Doušová. Zaměstnanci potravinové banky proto museli přistoupit k tomu, že dávali lidem místo krabic od banánů jen menší tašky a jídlo dostal každý stejné, nebylo možné si vybírat.
Na začátku bylo třeba improvizovat. „První týden to bylo chaotické, bála jsem se, že to nezvládneme. Ohromně nám s distribucí pomohl místní policista ze Zdib, kde máme jeden ze skladů, a předseda romské organizace. Dva naši zaměstnanci vydávali, jeden vozil ze skladu a skoro se nestačilo odbavovat, jaký byl o balíčky zájem,“ dodává. Na konci května se vše vrátilo do starých kolejí a nyní je opět nutné předložit potvrzení od sociálky, že má daný člověk na pomoc nárok.
Jídlo ze škol i restaurací
Nákupní horečku, která vypukla v březnu, si ještě každý z nás pamatuje. Lidé v obchodech skupovali trvanlivé potraviny a dělali si zásoby pro případ, že by dlouhou dobu nemohli jít nakoupit. To zapříčinilo, že vyřazené trvanlivé potraviny v supermarketech už nezbývaly. A obchodní řetězce jsou jedním z hlavních zdrojů pro potravinové banky.
„Lidi asi víc nakupovali, víc si vařili a ze supermarketů toho bylo méně. Skoro úplně jsme přestali dostávat ovoce a zeleninu.
„Běžně nám chodí denně tak paleta až dvě ovoce a zeleniny, ale v době krize jsme měli možná jednu banánovku. Pečiva bylo naopak enormně. Zachránilo nás, že jsme mohli přebrat již vyrobené jídlo z programu svačiny do škol. Měli jsme k dispozici ochucená mléka, jogurty a sýry. Také jsme sváželi jídlo z restaurací, hotelů, škol, školek.“
„Paradoxně jsme měli víc jídla než normálně, ale z obchodních řetězců jsme sváželi míň, nebo jen rohlíky. Při tom počtu lidí, který narostl, bylo štěstí, že jsme měli něco navíc,“ popisuje situaci Věra Doušová.
„Hůře než v Praze na tom byly potravinové banky v regionech, tam množství svážených potravin ze supermarketů kleslo téměř na nulu. Naštěstí narostlo množství jídla, které prošly centrální distribucí,“ potvrzuje i Rostislav Ráček, projektový manažer z České federace potravinových bank, což je zastřešující organizace 15 potravinových bank v ČR.
Objem pomoci se podle něj zvýšil asi o 40 %, a to hlavně díky přenechání potravin z programů Ministerstva zemědělství Mléko a ovoce do škol, ve velkých městech pak i díky svozům z větších restaurací a školních jídelen, které se rychle zbavovaly svých zásob. To má podle Ráčka i jeden nečekaný pozitivní efekt: podstatně se zvýšilo povědomí o potravinových bankách, a to hlavně mezi školami a restauracemi v regionech.
Chybějící jídlo z neuskutečněné potravinové sbírky
V zásobě potravinové banky chybělo také jídlo z již tradiční jarní Sbírky potravin, ve které lidé darují jídlo pro sociálně slabé. Na jaře 2019 se takto vybralo 235 tun jídla. Kvůli koronaviru se ale akce letos zrušila. Obchody sice potravinovým bankám darovaly jídlo jako určitou kompenzaci, ale zhruba v polovičním objemu oproti tomu, kolik se v běžných sbírkách vybere. Banky proto vyhlíží podzimní Sbírku, která se uskuteční 21. listopadu. Můžete se zapojit i jako dobrovolník. Právě teď také probíhá několikaměsíční potravinová sbírka pro potravinové banky a jejich odběratele ve všech prodejnách Tesco.
Meta:
Foto: Potravinová banka pro Prahu a Středočeský kraj
